Snaží se podle premiéra ovlivňovat výsledky voleb. Navíc podle Babiše popírá Rychetský sám sebe, protože se na podobě volebního zákona, do kterého Ústavní soud zasáhl, podílel jako vicepremiér vlády Miloše Zemana v éře opoziční smlouvy ČSSD s ODS. A Rychetský tehdy obhajoval změnu volebního zákona i před senátory.
„Pan Rychetský by se měl vyjádřit, zda udělal politickou dohodu s hnutím STAN o kandidatuře na prezidenta v roce 2023,“ řekl Babiš.
Rychetský v reakci, kterou zveřejnil na internetových stránkách Ústavního soudu, napsal, že o Hrad neusiluje a že to řekl opakovaně. „Ústavní soud se nesnaží ovlivnit politickou situaci v zemi, ale chrání Ústavu a její základní požadavek na ochranu ústavního principu rovnosti ve volebních procesech,“ uvedl Rychetský. Babiš podle něj svými výroky jen dehonestuje soudce.
Rychetský mohl na Hrad kandidovat již v roce 2003, kdy ho k tomu neúspěšně přemlouval tehdejší předseda sociální demokracie a premiér Vladimír Špidla. Prezidentem se pak stal Václav Klaus.
Nařčení z komplotu s Rychetským odmítl i STAN
„Svět, o němž hovoří Andrej Babiš, zmizí po volbách. Ten svět je založen na schématu kšefty, kšeftíky a ještě jednou kšefty. Něco nabídnu a něco dostanu. My takto nepracujeme. My jsme jen dali podnět Ústavnímu soudu, aby hlas každého člověka v České republice měl stejnou hodnotu. To pan premiér nechápe a nikdy nemůže pochopit. A panu Rychetskému bych já osobně prezidentskou kandidaturu ani nenabízel,“ zareagoval na Babišovo prohlášení předseda hnutí STAN Vít Rakušan.
Babišovi vadí, že Ústavní soud rozhodl právě teď. Nechápe, že mění pravidla celé politické soutěže, když s tím dvacet let neměl problém. „Načasování je jasný důkaz, že jde o účelové politické rozhodnutí,“ obvinil premiér Ústavní soud. Totálně to podle něj oslabí budoucí vlády tak, že budou neakceschopné a Sněmovna bude nefunkční. Podle Babiše to jen uvrhne zemi do politického chaosu. Posilovat prvky poměrného zastoupení není podle něj rozumné.
Ústavní soud škrtl kvórum pro volební koalice
Ústavní soud strany nutí, aby se rychle domluvily na jeho úpravě. Koalicím stran a hnutí postačí nově pro vstup do Sněmovny získat pět procent hlasů. Ústavní soud škrtal i v paragrafech upravujících přepočet hlasů na počet poslanců.
Soud tak dal tak za pravdu menším stranám, které také verdikt soudu nejvíc kvitovaly. Stěžovaly si totiž dlouhodobě na volební pravidla nastavená ještě v éře opoziční smlouvy mezi ČSSD a ODS.
Menší strany poškozovala, zejména v menších volebních krajích, jako v Karlovarském a Libereckém. Kvůli matematickému přepočtu hlasů tam nedosáhly na mandát poslance, i když překročily hranici 5 procent.
Navíc koalice se teď už nemusí bát aditivního kvóra, které dvoukoalice nutilo překročit 10 procent a koalice tří stran 15 procent. Ústavní soud laťku pro koalice zrušil, ponechal jen hranici 5 procent pro jednu stranu.
„Budu iniciovat schůzku všech poslaneckých a senátních klubů,“ řekl šéf Senátu Miloš Vystrčil z ODS. Na ní by se podle něj obě komory parlamentu měly dohodnout na úpravě volebního zákona. Podobnou iniciativu avizoval i ministr vnitra a šéf ČSSD Jan Hamáček.
