Kdyby se volby konaly 6.-16. ledna, tedy v době výzkumu agentury STEM, zvítězilo by ANO se 30,7 % před druhou ČSSD (21,7 %). Rozdíl mezi oběma vládními formacemi se ale relativně výrazně zmenšil: při minulém, tedy prosincovém průzkumu, činil 14,7 procentního bodu, nyní je to rovných devět procentních bodů.
Komunisté mají 13,3 %, TOP 09 následuje se 7,7 % a KDU-ČSL má rovných sedm procent.
Vůbec nejmenší podporu od voleb zjistil STEM u občanských demokratů, které by podle agentury volilo jen 5,6 % lidí. Naopak Úsvit Tomia Okamury nyní má 4,4 %, což je nejlepší výsledek v průzkumu STEM od loňského června.
U obou uskupení zůstává otázka, zda by se do Sněmovny dostala. Výzkumy konané kvótním výběrem na vzorku kolem tisícovky respondentů (v tomto případě 1 081) mívají u slabších stran statistickou chybu kolem dvou procentních bodů.
„Hnutí Úsvit zvrátilo klesající trend posledních měsíců a zjevně těží ze současné vzrušené politické debaty,“ uvádí průzkum STEM. Právě předseda Úsvitu Tomio Okamura podnikl začátkem ledna výpad proti muslimům, když sdílel a podporoval text stranického kolegy doporučující bojovat proti „islamizaci Česka“ například venčením prasat u mešit (více o kontroverzním Okamurově kroku čtěte zde). Krátce poté ve Francii vraždili tři islamističtí teroristé a vyhrocená diskuse na téma islámu od té doby Evropou včetně ČR rezonuje.
Protiislámská rétorika jako důvod úspěchu? Zatím neprůkazné
Na druhou stranu volební model Úsvitu poskočil jen o 1,2 procentního bodu, což je poměrně běžné kolísání mezi jednotlivými měsíčními výzkumy. Protože součástí otázky nebyla žádost o vysvětlení, proč se člověk k té či oné straně přiklání, nelze průkazně tvrdit, že to byla právě protiislámská rétorika, která Okamurovi pomohla. Nelze to ovšem ani vyloučit.
Z dat STEM je zřejmé, že podporu Úsvitu (ve volebním modelu 4,4 %, roli ve výpočtu modelu hrála i pevnost vazby respondenta ke straně) vyjádřilo 34 z 829 lidí, kteří dokázali nějakou stranu jmenovat. Agentura respondenty vybírala tak, aby dodržela takzvaný kvótní výběr (tedy aby byl ve vzorku přiměřený počet žen a mužů, vhodné věkové rozložení odpovídající populaci ČR, místo bydliště atd.). Je zřejmé, že u podobných průzkumů má každý hlas relativně výraznou váhu.
V České republice není téma kritiky islámu doménou pouze Úsvitu, věnuje se mu i ODS, byť umírněněji. Například na demonstraci hnutí Islám v ČR nechceme vystoupila vedle radikálních řečníků z okrajů politického spektra i poslankyně ODS Jana Černochová (jak to zdůvodnila, čtěte zde). Růstu preferencí se ovšem na rozdíl od Okamurova hnutí její strana nedočkala.
Dalšími poznatky výzkumu STEM znějí takto: Upevňuje se voličská základna křesťanských demokratů. Strany vládní koalice by získaly 147 mandátů, na ústavní většiny by dosáhlo i samotné spojenectví ANO a ČSSD (133 křesel). Případná koalice proti ANO by nemohla vzniknout bez komunistů. Volební účast by činila 56 %, dalších 19 % by váhalo, zda se k urnám vypravit.
