Ilustrační foto.

Ilustrační foto.

Právníci: Stížnost na volby kvůli chystané změně nemá moc šancí

  • 63
Někteří ústavní právníci si myslí, že případná povolební stížnost na chystanou normu umožňující rychlé rozpuštění Poslanecké sněmovny nebude mít u Ústavního soudu velkou šanci na úspěch. Politické špičky se ve středu dohodly, že přijmou zákon, který změní ústavu tak, aby se Sněmovna mohla 120 hlasy sama rozpustit.

Obě komory parlamentu by mohly normu projednat příští týden, aby se volby mohly konat počátkem listopadu.

Dosud se mělo volit na začátku října, to ale zhatilo úterní rozhodnutí Ústavního soudu o stížnosti nezařazeného poslance Miloše Melčáka. Melčákův právní zástupce Jan Kalvoda již oznámil, že jsou s jeho klientem připraveni napadnout i další pokusy politické reprezentace a ústavních orgánů o vyvolání předčasných voleb.

"Samozřejmě by to mohl napadnout ústavní stížností, tomu nikdo nezabrání," řekl Jan Kysela z katedry teorie práva pražské právnické fakulty s tím, že otázkou zůstává, zda by se jí Ústavní soud zabýval. Sám by takovou stížnost považoval za neopodstatněnou, protože samotný status voleb je opřen o nezpochybnitelný ústavní titul.

Stížnost nemůže zpochybnit existenci voleb

Václav Pavlíček z katedry ústavního práva pražské právnické fakulty si myslí, že je zbytečné o tom spekulovat. "Stěžovatel by nemohl zpochybnit existenci voleb, mohl by podat stížnost pouze proti jejich neregulérnosti, že tam byly volební podvody a podobně," dodal.

Případná stížnost by se podle něho musela týkat samotného průběhu voleb.

Melčák ve stížnosti vystoupil proti dohodě politiků, na jejímž základě byl po jarním pádu kabinetu premiéra Mirka Topolánka přijat jednorázový ústavní zákon, který zkrátil současné volební období o zhruba tři čtvrtě roku. Prezident Václav Klaus pak vyhlásil předčasné volby na 9. a 10. října. Ústavní soud v úterý rozhodl o odložení vykonatelnosti tohoto rozhodnutí.

Politici nyní usilují o prosazení nikoli jednorázové, ale dlouhodobé změny ústavy, která by sněmovně umožnila, aby se sama rozpustila. Právní odborníci si myslí, že případná další ústavní stížnost proti tomuto postupu by u Ústavního soudu moc šancí neměla.

"Protože to bude už podle pravidla, které platí obecně, a ne jen pro tento rok, tak by měl minimální naději, že uspěje," řekl k chystané změně a případné nové stížnosti děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy Aleš Gerloch. To, že sněmovna byla rozpuštěna a jsou vyhlášeny předčasné volby, není podle něj nic protiústavního.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video