Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) dnes společnost klade na učitele jiná očekávání a požadavky, než tomu bylo dříve. Zároveň ale nejen ti kvalitní na mnoha školách chybí.
Jedním z kroků, jak to zlepšit, jsou podle ministra nová pravidla, která budou muset dodržovat ty univerzitní fakulty, které budoucí učitele na jejich profesi připravují. „U vysokých škol si budeme muset do budoucna objednávat více učitelů tak, jak se to dřív dělo třeba u lékařů,“ předvídá Bek s tím, že aktuálně sice na školách přibývá učitelských úvazků, ale počet kvalifikovaných a vystudovaných učitelů je nižší a neměnný.
Děti učí kantoři bez kvalifikace. Učitelé utíkají do jiných oborů |
Ministerstvo školství proto schválilo nová pravidla pro školy, které mají studenty pro učitelskou dráhu realisticky připravit a motivovat je, aby v oboru zůstali.
Povinné dovednosti budoucího učitele
zdroj: MŠMT |
Největší změnou je doba povinné praxe na škole, kterou budou muset studenti učitelství absolvovat. „Minimum praxe za celé studium bude 240 hodin, což odpovídá asi dvanácti týdnům praxe po čtyřech vyučovacích hodinách denně. Z toho alespoň třetinu musí student sám odučit,“ představil nové pravidlo náměstek ministra Jiří Nantl (ODS). Zbytek mohou být náslechové hodiny nebo bude člověk v roli asistenta pedagoga.
Celý školní rok na praxi
Podle předsedy Asociace děkanů pedagogických fakult Františka Vaníčka povinná praxe není na školách sjednocená. „Každá fakulta má vlastní pravidla. Někde je doba praxe už nyní srovnatelná, jinde je poloviční. Nyní to přesně stanovíme. Změny se musí projevit v nově akreditovaných (zapsaných) studijních oborech, ale pokud to fakulta zvládne změnit už stávajícím studentům, jenom dobře,“ upřesnil Vaníček.
Obdobou 12 týdnů praxe je pak novinka nazvaná klinický rok. To jsou dva studijní semestry, které budoucí učitel stráví přímo ve škole ve výuce. Jeden den v týdnu bude docházet na fakultní semináře, zbytek každého týdne ve školním roce bude získávat povědomí o tom, jak to ve škole funguje.
„Klinický rok bude součástí pětiletého magisterského studia, už nyní máme žádosti o akreditace takových oborů. Očekávám, že od září za rok by se první takové magisterské obory mohly otevírat,“ odhadl Vaníček.
Podle studentky učitelství z pražské Univerzity Karlovy, třiadvacetileté Anety Peškové, dá dosavadní krátká povinná praxe člověku jen pramalou představu o tom, co to znamená být učitel. „Měla jsem povinnou praxi 24 vyučovacích hodin. A ještě to měly být pouze náslechy, kdy člověk sedí vzadu a poslouchá. Za tak krátkou dobu toho velmi málo zjistíte, nic si nevyzkoušíte a pro moje rozhodování, jestli tu práci chci dělat, to není skoro vůbec užitečné,“ hodnotí současné studijní podmínky Pešková.
Důraz i na vlastní duševní zdraví
Kromě změny v praxích budou pravidla fakultám udávat i dalších dohromady 18 kompetencí čili dovedností, které budou muset absolventi ovládat.
„Posouváme se od pouhé potřeby rozumět oboru a předávat informace žákům třeba ke kompetencím řízení, managementu třídy, poskytování zpětné vazby žákům nebo také k umění profesní spolupráce,“ vyjmenoval některé prvky, na které se bude už při studiu klást důraz, náměstek ministra Nantl.
Novým generacím učitelů mají nová pravidla zajistit, že budou s žáky umět jednat tak, aby se děti cítily ve školách bezpečně, látku stíhaly a byly neustále zvídavé. „Jde nám taky o psychohygienu a duševní zdraví učitelů. I k tomu je budeme na fakultách vést,“ doplnil Nantl.
Některá z pravidel (viz box) jsou už nyní součástí výuky. Podle ministra Beka je ale s novými pravidly bude možné po fakultách požadovat a nově u absolventů studia učitelství i kontrolovat.
