Tvář má zbrocenou potem. „Je to inferno,“ vydechne jen a zlomí se v pase. Pak se hasič Jiří svalí na travnatou louku a zakryje si rukou oči, aby nebylo poznat, že pláče. Za ním dohořívá rodinný dům, tedy spíš to, co z něj zbylo: torza obvodových zdí.
„Bacha, propanbutanová lahev!“ ozve se jako siréna křik dalšího z hasičů. Ohořelá nádoba vykukuje z dřevěných trosek. „Krop ji, dělej!“ káže druhý. „A vy vypadněte!“ křičí na novináře.
Mám tam kočku, nestihla jsem ji najít, když pro nás hasiči přijeli.
