ilustrační snímek | foto: Depositphotos

První stížnost na povinné testování. Podnět od dělníka přezkoumá soud

  • 1472
Opatření podle pandemického zákona, které podnikům uložilo povinnost testovat zaměstnance, přezkoumá Nejvyšší správní soud. Návrh na zrušení podal nejmenovaný dělník z továrny na autodíly v zastoupení právníka Norberta Naxera. Povinnost testovat podle nich vylučuje zákon o zdravotních službách.

„V zastoupení svého klienta, který si nepřeje být jmenován, jsem podal k Nejvyššímu správnímu soudu žalobu na protiprávnost testování zaměstnanců,“ uvedl Naxera. Jde podle něj o dělníka z továrny na autodíly společnosti Faurecia. Bojí se ale problémů v zaměstnání, chce tudíž zůstat anonymní.

Povinné testování je podle Naxera a jeho klienta nezákonné, vylučuje jej totiž zákon o zdravotních službách a Úmluva o lidských právech a biomedicíně. „Zákon o zdravotních službách, občanský zákoník i úmluva o biomedicíně dávají občanům právo lékařský zákrok odmítnout a testování je také nepochybně lékařský zákrok,“ stojí v žalobě, kterou má redakce iDNES.cz k dispozici.

Masivní testování startuje. Podniky ho vesměs chtějí, ale bojí se odmítačů

Nařízení ministerstva zdravotnictví o povinném testování nemá podle Naxery oporu ani v zákoníku práce, protože se nejedná o zdravotní způsobilost nutnou pro výkon práce. Oporu v zákoníku práce by podle něj mělo pouze testování nových zaměstnanců před nástupem do práce, nikoliv testování stávajících zaměstnanců.

„Dochází k situaci, kdy jsou zákony v rozporu, v takovém případě je nutno tento rozpor vykládat v souladu s ústavním pořádkem, do kterého patří i listina základních práv a svobod, která zaručuje občanům nedotknutelnost osoby i to že každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. Rozpor mezi zákony je nutno vykládat ve prospěch svobodné vůle občanů,“ stojí dále v žalobě.

Podle Naxera je navíc povinné testování v rozporu s evropskou směrnicí o ochraně osobních údajů, známou také jako GDPR. Materiál zachycený na tyčince používané k odběru totiž podle něj obsahuje mimo jiné vzorek buněčné DNA. A ty jsou spojené s dokumentací konkrétního zaměstnance. Kromě toho by měly dle Naxery veškeré informace o zdravotním stavu zůstat mezi pacientem a jeho ošetřujícím lékařem.

Neomluvená absence, hrozba výpovědi

V žalobě se uvádí, že nejmenovaný dělník se obrátil na advokáta v reakci na letáky, podle kterých bude odmítnutí testu překážkou na straně zaměstnance. Ten proto nebude mít nárok za mzdu, odmítnutí ho může stát i místo.

„Zaměstnanci jsou podle mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví ze dne 1. března 2021 povinni na výzvu zaměstnavatele testování podstoupit. Z toho plyne, že pokud se nedostaví zaměstnanec k testu, nemůže vykonávat práci na pracovišti zaměstnavatele. V takovém případě by šlo o neomluvenou absenci a hrubé porušení pracovních povinností,“ řekl k tomu ve středu advokát Jiří Matzner.

Netestovaný zaměstnanec nesmí na pracoviště, míní právníci. Hrozí i výpověď

Mezi zaměstnanci panují obavy, že případů bude více. Zaměstnavatel totiž nemůže zaměstnance k testování nutit. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček uvádí, že takovým pracovníkům hrozí pokuta až 50 tisíc korun. Vysoké pokuty v případě nedodržení předpisu by rovněž mohli platit zaměstnavatelé, a to až půl milionu korun.

Podle pandemického zákona přezkoumává mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví právě NSS. Předseda soudu Michal Mazanec už dříve uvedl, že půjde velmi pravděpodobně o složité a rozporuplné rozhodování ve značném množství případů.

„Je třeba položit důraz nejen na rychlost, ale současně s tím i na právní a argumentační kvalitu našich rozhodnutí. Jsme si totiž dobře vědomi reálných dopadů rozhodnutí do života velkého množství lidí,“ uvedl Mazanec. Podle něj nelze očekávat, že soud bude o pandemických opatřeních rozhodovat v řádu dní. „Je ale důležité, abychom rozhodovali v řádu jednotek týdnů i za cenu, že ostatní agenda bude muset být odsunuta,“ zdůraznil.

Část firem začala testovat sama ještě před nařízením vlády: 

2. března 2021

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video