Zpráva o stavu a vývoji chudoby v ČR se stane součástí celoevropské zprávy Poverty Watch, kterou zveřejní evropská kancelář EAPN do konce letošního roku.
Zpráva Poverty Watch mapovala situaci v Česku od podzimu 2022 do letošního podzimu. „Ambicí Poverty Watch není představit komplexní akademickou studii o chudobě, vychází spíše z reality jedinců se zkušeností s chudobou a perspektivy neziskových organizací, kteří s nimi spolupracují,“ uvedl analytik Charity ČR Jiří Vraspír.
Podle dat PAQ Research ze září 2023 se v příjmové chudobě nachází 13 procent domácností. Mezi lidmi s nízkým vzděláním a domácnostmi s dětmi se v takové situaci nachází okolo 20 procent rodin.
Mezi lednem 2020 a březnem 2023 přitom vzrostly ceny průměrně o 33 procent, ceny za energie či paliva navíc vzrostly až o 40 procent. Průměrná domácnost v současnosti naspoří pouze 5300 korun, v roce 2021 to bylo 8000 korun. Na potraviny vydají domácnosti v průměru okolo 11 tisíc korun, ve srovnání s rokem 2021 je to nárůst o 3600 korun.
Chudých rodin přibývá, psychickou podporu potřebují děti i jejich rodiče |
Chudoba má podle Vraspíra zásadní vliv na život jedince, rodiny i komunity. „Chudoba se dědí mezigeneračně. Na datech často vidíme, jaké šance mají děti, které vychází z domácností zatížených exekucemi. Mají výrazně horší šance získat vyšší vzdělání, jen 9 procent v Česku, ve vyloučených lokalitách.
Nejčastěji jsou podle Vraspíra ohroženy matky samoživitelky a senioři. Chudoba silně dopadá také na zdravotně postižené, chronicky nemocné, menšiny a imigranty.
Chudoba a krize mají přímý dopad na duševní zdraví, uvedl Vraspír. „Podle měření IPSOS na 67 procent lidí uvádí poslední krize jako příčiny zhoršení svého duševního zdraví, přičemž 48 procent lidí bojovalo s emocionálními a psychosociálními problémy,“ dodal Vraspír s tím, že více než 50 procent takových lidí neobdrželo žádnou psychickou pomoc. Domácnosti žen jsou přitom podle analýzy zasaženy častěji než domácnosti mužů.
4 miliony exekucí
V Česku aktuálně probíhají čtyři miliony exekučních řízení, uvedla EAPN. „Systém exekucí a insolvencí je stále nastaven velmi striktně a brání návratu jedinců k oddlužení a návratu na pracovní trh,“ uvedla koordinátorka sociálních aktivit Charity ČR Iva Kuchyňková. Státu tak podle ní unikají miliardy na odvodech a lidem vzniká druhotná zátěž při zkrácení jejich budoucích důchodů.
Pro řadu lidí je podle EAPN těžko dostupný také systém dávek. Častým problémem je například složité podávání žádostí, zpoždění výplat či přetížení úřadů práce. Přídavek na dítě navíc čerpá jen čtvrtina oprávněných rodičů. „Podobně nízké je čerpání příspěvku na bydlení, který pobírá pouze pětina těch, kteří na něj mají nárok,“ uvedla EAPN ve zprávě.
Více než milion chudých. Experti spočítali, kolik lidí je v Česku v nouzi |
Problematický je podle organizace také vládní úsporný balíček. Ten přináší plošná opatření, která nerozlišují mezi skupinami obyvatel s vyššími či nižšími příjmy, uvedl předseda organizace Karel Schwarz.
„Je třeba dodat, že chudoba má navíc neblahý dopad i na stav demokracie. Na datech průzkumu je zřetelně vidět, že právě nárůst exekucí vede k vyšším ziskům politických extremistů a populistů,“ dodal Schwarz.
Špatně dostupné bydlení
„Dostupnost důstojného bydlení je zcela klíčovým faktorem ovlivňujícím fungování člověka ve společnosti,“ uvedla Kuchyňková. Stabilní a důstojné bydlení podle ní pomáhá člověku dostat se z dluhových pastí zpět do normálního života.
V současnosti je bydlení v Česku špatně dostupné především z důvodu vysokých cen nemovitostí a nájmů. Dosud navíc chybí legislativní ukotvení dostupného bydlení, uvedla Kuchyňková.
V energetické chudobě žije skoro milion lidí. Počet naroste, otázkou je o kolik |
Průměrná domácnost dala v září 31 procent svých příjmů na bydlení. To je o 8 procentních bodů více než na podzim 2021. Sdružené výdaje za bydlení a potraviny představovaly podle analýzy 48 procent příjmů. Podle Zprávy o vyloučení z bydlení se s problémy spjatými s bydlením potýká až milion Čechů. Nejohroženějšími skupinami jsou matky samoživitelky, senioři a chudí pracující.
V bytové nouzi je v současnosti 154 tisíc lidí, z toho 40 procent tvoří děti. Dalších 20 procent představují dospělí v rodinách, 9,7 procent samoživitelé a 5,8 procent senioři. Ztrátou bydlení je podle Kuchyňkové ohroženo 1,27 milionu lidí, z toho 26,8 procent tvoří senioři, děti pak představují 20,5 procenta ohrožených.
Podle Kuchyňkové je potřeba zaměřit se na větší dostupnost důstojného bydlení. „Aktuálně ani střední vrstva nezvládá dosahovat na hypotéky a nájmy. Zejména jsou tím ale zasaženi lidé ohrožení chudobou,“ uvedla. Na hranici chudoby je podle ní zhruba milion Čechů.
Česko chudne. Zaměstnanci bude ročně průměrně scházet čtyřicet tisíc |
„Je třeba zajistit nějakou formu důstojného bydlení i pro lidi, kteří momentálně nemají práci nebo jim ztráta práce hrozí,“ řekla Kuchyňková. Vláda by podle ní měla lidem zajistit odborné poradenství a přijmou zákon o podpoře v bydlení. Nutné je podle Kuchyňkové také zaměření finančních prostředků na rekonstrukci a stavbu nového bydlení.
„Dokud nebudeme mít dostatečné příjmy, budou lidé stále v kruhu zadlužení a chudoby,“ řekla Kuchyňková.
MPSV chystá změny v dávkách
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) vnímá téma jako palčivé. „Patrně nejvýznamnější změny jsme zaznamenali v dávkové oblasti,“ uvedla náměstkyně ministra Zuzana Freitas Lopesová.
Stát podle Freitas Lopesové vyplatil příspěvky více než 265 tisícům lidí, výdaje na dávky přesáhly 114 miliard korun.
MPSV chystá v dávkové oblasti změnu. Novela zákona, kterou resort představí na podzim, by měla zlepšit dostupnost informací a poradenských a sociálních služeb. Zároveň by mělo dojít k revizi dávek, která podle Freitas Lopesové sjednotí část dávek do jedné.
3. června 2022 |
