K takové akci by ovšem byl nutný i souhlas Organizace spojených národů. „Na co máme OSN? Dnes je OSN paralyzované vety Rady bezpečnosti. Největší státy světa by si měly sednout za stůl a definovat největší nebezpečí. A toto je největší nebezpečí pro Evropu. Pokud si to evropští politici neuvědomují, dělají chybu,“ řekl Babiš k neustávajícím přívalu uprchlíků do Evropy.
Označil to za evropský a světový problém, který nemohou zastavit ani žádné kvóty, ani to, že tuto věc bude řešit každý stát po svém. Postoj Řecka a Itálie k vlně uprchlíků označil za „impotenci“.
„Pokud se to nezačne řešit, tak to vidím katastroficky,“ řekl. Podle Babiše jsou mezi uprchlíky ze Sýrie i ti, kteří neutíkají před válkou. „Většinou jsou to ekonomičtí uprchlíci. Muž, 35 let, který má rodinu v Sýrii a který sem přišel kvůli ekonomickým zájmům,“ prohlásil ministr financí.
„My jsme signatáři dohod ohledně uprchlíků. Je otázka, zda se na to znovu nepodívat. Dnes některé země uprchlíky, které chceme vracet, neberou, jako Maďarsko. A je otázka, jak dlouho Německo vydrží ten nápor,“ řekl Babiš.
Odmítl ale zároveň hlasy politiků z německé spolkové země Sasko o potřebě znovuzavedení pohraničních kontrol. (více čtěte zde) „Systém zatím funguje. Nevidím akutní nebezpečí, že bychom to museli znovu zavést,“ řekl vicepremiér.
Ministrovi vnitra Milanu Chovancovi ve středu kývl na 3,1 miliardy navíc pro jeho resort, z čehož třetina má jít na výdaje státu spojené s opatřeními kvůli uprchlíkům (více čtěte zde). Chovanec říká, že příští rok bude zřízeno dalších 1 200 míst v uprchlických zařízeních a Babiš řekl, že by kromě existujících tří mohla být příští rok otevřena další dvě.
