Nevím paní, jestli jste náhodou nespadla z Marsu. Většina české populace skutečně posuzuje lidi především podle naditosti peněženky, ale o to tady nejde. Jako každý normálně vyvinutý člověk také učitel touží po rodině, kterou samozřejmě musí i zabezpečit. Nevím do jaké sociální kategorie patříte Vy (typuji spíše starší, středoškolské vzdělání, zaměstnání v nějaké kanceláři státní instituce, lépe vydělávající manžel), ale pokud chce mladý učitel vlastními silami vybudovat základní sociální zázemí pro svoji rodinu, nemá dnes žádnou šanci. O tom, že by učitel byl dnes nějak zvláště vážený, nevím, ačkoli mám několik učitelů v rodině, spíše je to spíše takový slouha, na kterého je snadné si došlápnout, kterého si - cituji: "platíme z našich daní a on ani nedokáže zajistit aby mý" (zcela jistě geniální) "dítě dokázalo udělat tudlenctu" (pitomou) "školu" (slova jednoho dnes již nezaměstnaného údržbáře ze Zetoru Brno). V kontextu s aktuálními cenovými hladinami a ukradených stovek miliard, v kontextu prakticky nefungující státní správy, v kontextu desetitisícových honorářů právníkům, za smlouvu zkopírovanou z počítače s přepsanou hlavičkou, jsou jistě učitelé (a nejen oni) celí žhaví, aby položili osud celé své rodiny na oltář vlasti. Až budete zase blábolit o tom, že stát nemá otřásajícího se oslíčka, mohla byste se trochu zamyslet nad tím, kolik stát vydává na různé (a)sociální dávky, jakým lidem se tyto peníze dostanou do ruky a kolik z těchto peněz je potom zpětně utraceno za cigarety a alkohol. Kolik lidí u nás neoprávněně pobírá nemocenské dávky a kdo všechno z toho profituje. Co proti tomu dělá vláda? Nic. Když nic, je třeba se ptát proč.

Možná, že až jednou zase uslyšíme srdceryvný pláč vlády "jak by sice rádi přidali, ale ekonomická situace to nedovoluje", mohla byste si položit otázku, zda by nebylo rozumnější převést cca 5 mld Kč z položky cca 350 mld na tzv. "mandatorní výdaje".