Novela zákona, kterou ve středu Sněmovna podpořila v prvním čtení, bude cílit více než stávající zákon na malé znečišťovatele ovzduší, tedy domácnosti. Normu nyní posoudí výbor pro životní prostředí a hospodářský výbor.
Znečištění domácnostmi je podle ministra životního prostředí Tomáše Chalupy z ODS narůstající problém srovnatelný se znečištěním v průmyslu i v dopravě. "Chceme zpřísnit emisní limity pro kotle v domácnostech," naznačil na středečním jednání Sněmovny Chalupa. Nový zákon také zakáže spalování nekvalitních paliv.
Norma i nadále počítá se zákazem vjezdu neekologických čmoudících aut do centra měst, lázeňských oblastí a chráněných území zavedením nízkoemisních zón. Řidiči aut, kterých se zákaz týkat nebude, si budou muset koupit plaketu pro vjezd do zóny. V Ostravě pak při smogové situaci budou moci jezdit po dálničních obchvatech zdarma.
Další důležitou změnou, kterou zákon přináší, je snížení agendy zpoplatněných jedovatých látek vypouštěných do ovzduší z dvaceti na čtyři. "Tyto čtyři látky se ale podílejí na znečištění z devadesáti procent," upřesnil Chalupa s tím, že náklady na sledování zbylých 14 látek stojí víc než následná likvidace ekologických škod.
Zákon má umožnit individuální přístup ke znečišťovatelům ovzduší. Krajské úřady budou moci zpřísnit provoz zdroje, který bude kvalitu ovzduší v oblasti prokazatelně zhoršovat. Díky kompenzačním opatřením se na území nebudou zvyšovat emise kvůli novým provozům, staré se budou muset odstavit.
Poplatky za průmyslové emise budou až sedmkrát vyšší
Poplatky průmyslových podniků, které se značně podílejí na vypouštění zplodin do ovzduší, se budou do roku 2022 postupně zvyšovat až na sedminásobek stávající výše poplatků.
Firmám, které by rázně snížily množství emisí, chtějí autoři návrhu zákona nabídnout zvýhodněné sazby. Čtvrtinu z výnosu by měly získat na politiku ochrany ovzduší kraje, zbytek zůstane na stejný účel Státnímu fondu životního prostředí.
Podle propočtů ministerstva životního prostředí by měli znečišťovatelé zaplatit v roce 2022 na poplatcích zhruba 1,7 miliardy korun.
