Podle názoru české veřejnosti nejsou příliš velké rozdíly mezi důvody zapojení některých lidí do komunální nebo celostátní politiky. "Kladné odpovědi převážily u všech položek obou otázek," sdělila iDNES.cz Markéta Škodová ze Sociologického ústavu AV ČR.
Zastávat významnou funkci – to je podle drtivé většiny Čechů (97 %) důvodem vstupu do vrcholné politiky. Názor, že je motivem hmotný zisk, zastávají také téměř všichni - 94 %. Podle 92 % respondentů je to pak možnost získat kontakty.
Touha být veřejně známou postavou je důvodem podle 88 procent, po společenském uznání prahnou politici podle 87 procent lidí.
"Dvě třetiny občanů souhlasí s tím, že vrcholní politici jsou přesvědčeni, že svým působením mohou být společnosti prospěšní," dodala Škodová.
Polovina oslovených uvedla, že lidé jdou do politiky na celostátní úrovni se snahou řešit situaci ve společnosti. Čtyřicet osm procent pak za tím vidí ochotu převzít odpovědnost při rozhodování.
Do regionu kvůli rozhodování
V případě komunální politiky souhlasí nejvíc obyvatel (téměř každý devátý) s tím, že lidé do ní vstupují kvůli rozhodování o důležitých věcech. Významnou pozici prý chtějí podle osmdesáti tří procent oslovených a společenské uznání vnímá jako důvod o procento méně Čechů.
Kolem tří čtvrtin oslovených souhlasí s názorem, že v regionální politice sledují lidé hmotný zisk, zájmy spřízněné skupiny nebo uplatnění organizačních a vůdčích schopností.
U motivů společenského prospěchu a snahy řešit situaci ve společnosti čísla klesají - pohybují se kolem šedesáti procent. "Nejméně souhlasných odpovědí (48 %) pak získal názor, že do komunální politiky jdou lidé proto, že jsou ochotni převzít za ostatní odpovědnost při rozhodování ve věcech veřejných," upřesnila socioložka.
Rozdíly ve vzdělání i městech
Názor lidí na pohnutky vstupu do politiky se liší nejen podle dosaženého vzdělání, ale i velikosti města, ve kterém žijí. Ti, co za sebou mají vysokou školu, vesměs nesouhlasí s tím, že by politikům šlo hmotný zisk a pozici.
Obyvatelé obcí, kde žije méně než tisícovka lidí, častěji rozhodně souhlasí s tím, že na komunální úrovni jde o prospěch společnosti a zodpovědnost při rozhodování.
"Naproti tomu respondenti z měst, kde žije víc než sto tisíc obyvatel, si častěji myslí, že důvodem pro vstup do komunální politiky je získání pozice a funkce," sdělila Škodová.
Respondenti se špatnou životní úrovní často souhlasí s tvrzením, že k důvodům vstupu do vrcholné politiky patří zejména hmotný zisk, pozice a touha stát se veřejně známou postavou.
Také mezi příznivci jednotlivých stran jsou rozdíly. Například zatímco voliči KSČM vidí za vstupem do politiky hmotný zisk, fanoušci ODS takový názor odmítají, stejně jako motiv významné pozice nebo funkce.
