Poprvé podstoupila dvaatřicetiletá Renata laparoskopii cysty na vaječníku loni v únoru. Zákrok označovaný lékaři za minimálně invazivní proběhl v pořádku. V září ho pak Renata podstoupila znovu. Potom, co ji lékaři poslali domů, ji však trápily bolesti a zvětšující se břicho.
„Jeli jsme do Ústavu pro péči o matku a dítě v Podolí, kde byl zákrok proveden. S klukem jsem počkal dole v autě, protože jsem ho nechtěl vést do nemocnice. Manželka pak přišla, že jí řekli, že je to běžný pooperační stav a pustili ji domů,“ popsal Tomáš.
Po laparoskopii cysty na vaječníku se mohou pacientky po odchodu od lékaře podle zástupce primáře GynCentra Praha Petra Holby setkat s komplikacemi v podobě bolesti v podbřišku, rozvíjejícím se zánětem, horečkami či průjmovitým onemocněním. "Zvětšující se břicho bych po laparoskopii nehledal. Kdyby se ženě zvětšovalo břicho, tak bych to považoval za opravdu závažnou komplikaci," dodal. |
Během dalších tří týdnů se Renatino břicho zvětšilo ještě víc a bolesti zesílily. Lékaře v ÚPMD mezitím navštívila celkem třikrát. A třikrát si vyslechla, že po operaci je takový stav normální. Když už nemohla kvůli bolestem ani spát, Tomáš nečekal se synem před nemocnicí a zamířil do ordinace spolu s Renatou.
„Pozdravil jsem, představil jsem se, dal jsem telefon na stůl a řekl jsem, že pro větší transparentnost všechnu komunikaci nahrávám. Tak najednou zavládlo zděšení. Objevil se nový doktor a najednou začali vyšetřovat dva,“ vylíčil Tomáš.
Jeho ženu vzápětí poslali do vinohradské nemocnice, kde lékař už po pohmatu břicha konstatoval, že v něm je voda. O tři dny později podstoupila Renata v Podolí operaci, během níž jí lékaři z břicha vyjmuli pět litrů tekutiny. A odhalili zhoubný nádor, který už byl rozlezlý po celé dutině břišní.
Svatba ve společenské místnosti nemocnice
„Nikdy by mě to nenapadlo. Myslel jsem, že je to maximálně nějaký zánět. Co by mohlo být takhle mladé holce,“ kroutí hlavou Tomáš. „Od té doby jsem jenom poslouchal, jak je to všechno katastrofální a neléčitelné,“ uvedl.
Renatin stav se rychle zhoršoval, k bolestem se přidaly poruchy příjmu potravy. „Manželka byla zesláblá, ale pořád jsem nevěřil, že by mělo nastat to nejhorší. Aby věděla, že spolu budeme v dobrém i ve zlém, tak jsem ji požádal o ruku. Souhlasila, vzali jsme se ve společenské místnosti v Nemocnici na Bulovce,“ přiblížil Tomáš.
Než měla Renata podstoupit nejsilnější celotělové chemoterapie, rozhodl se Tomáš přivést za ní do nemocnice syna Olivera. „Vnímala, vzala si ho do náruče. Ale když už se neusmála, tak jsem věděl, že jsme ztracení,“ dodal. Krátce po chemoterapii Renata koncem listopadu zemřela. Tomáš zůstal na péči o osmnáctiměsíčního Olivera sám.
Hlavní je být parťáci
Jeho kolegové od policie mu chtěli pomoci. „Jsme policisté, jsme kolektiv, ale prioritně jsme lidé – tátové a mámy od rodin. A to je to hlavní. Být lidé, kolegové, kamarádi. Ti parťáci, o kterých se hovoří,“ říká mluvčí pražských policistů Tomáš Hulan. Svému kolegovi pomohli nejen finančně, ale co nejvíc se mu snažili vyjít vstříc i s výkonem jeho služby.
Tomáš MauerTomáš Mauer sloužil pět let u cizinecké policie – vyhošťoval cizince a dělal spisy. Předtím pracoval šest let u městské policie. S Renatou byli spolu od roku 2011. |
Jenže práce s péčí o malé dítě, které ještě nechodí do školky, se kloubí jen těžko. Tomáše podpořil nadační fond Regi Base, který od roku 2011 pomáhá bývalým vojákům, policistům, hasičům a jejich rodinným příslušníkům. „Nejsme tu od toho, abychom policisty, vojáky nebo hasiče dlouhodobě vodili za ruku. Jde o to, aby se okamžitě sanovala situace. Aby se Tomáš mohl co nejrychleji vrátit do běžného života. I když ten život asi už nebude nikdy stejný,“ vysvětluje zakladatel fondu Hynek Čech.
Ještě před Vánocemi si tak mohl ovdovělý policista koupit autosedačku a později i kočárek. Pomohli mu i se sháněním chův. „Člověk potřebuje vypnout. Kluk je hodnej, ale aspoň miniaturní čas pro seberealizaci potřebuje každý člověk v takovémhle stavu,“ nastínil Tomáš. „Někteří, kteří třeba nemají rodinu, tak si mohou dovolit to vzdát. Ale já si to dovolit nemůžu. Já tu mám kluka. Vím, že musím makat na 200 procent každý den. Být pozitivní, věnovat se mu, číst, chodit na dětské plavání,“ říká.
Nadace založila sbírku Oliver, která by měla pomoci i dalším lidem v podobné situaci v rámci Policie ČR. „Oliver by měl být symbol pro tyto tragické situace, ale současně by to měla být naděje,“ dodal Čech, který ví o dalších dvou podobných případech.
Chci se klukovi podívat do očí a říct, že jsem udělal maximum
Celou záležitost teď Tomáš plánuje řešit s právníkem. „Vzali nám šanci. I kdyby nám ten život prodloužili, pro nás by to mělo strašně moc velký význam,“ vysvětlil Tomáš. „Nic moc od toho nečekám. Ale nemůžu to nechat být. Jednou se chci klukovi podívat do očí a říct mu, že jsem udělal maximum pro to, aby to už žádný ženský nikdy neudělali - že ji budou opakovaně posílat domů,“ dodal.
ÚPMD se k situaci nevyjádřilo. „Ke konkrétnímu případu se určitě vyjadřovat nemůžeme, protože v rámci GDPR nemáme svolení rodiny, abychom se k něčemu vyjadřovali,“ uvedl zástupce ředitele ÚPMD Ladislav Krofta.
Teoreticky Krofta uvedl, že zvětšující se břicho po zákroku se stavem souviset může, ale taky nemusí. „Zvětšování břicha může souviset s tím, že se objevuje problém se střevní činností,“ dodal. Nejčastějšími komplikacemi v prvním týdnu po operaci je podle Krofta následné krvácení či poranění dutého orgánu. Pozdější komplikace podle něj může být zánět či bolest břicha.
Ministerstvo zdravotnictví, zřizovatel Ústavu pro péči o matku a dítě, o uvedeném případu doposud nebylo informováno. „Po seznámení s bližšími okolnostmi konkrétního případu může ministerstvo podat podnět k prověření poskytování zdravotních služeb Magistrátu Hlavního města Prahy,“ komentovala mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová.