Jarmilo, sport je vaší vášní. Patřila jste ke světové špičce v canicrossu a vytrvalostním běhu. Co další sporty, také vám jdou tak dobře?
Od dětství se věnuji atletice, a to hlavně běhu. Já nic jiného neumím. Neumím lyžovat, bruslit. (smích) V podstatě jen umím běhat, k tomu miluji psy. Canicross se přímo nabízel.
Za posledních patnáct let jste si odvezla medaile ze všech mistrovství Evropy i světa, kterých jste se zúčastnila. Co vás přivedlo k tomuto sportu vyjma atletiky?
Ze 170 závodů jsem jich vyhrála, tuším, 75. Jen výjimečně jsem nestála na bedně. Přečetla jsem si knížku Běh s „Vlky“ aneb Canicross a od té doby jsem věděla, že to je přesně něco pro mě. Toužila jsem po závodním psovi. V knize využívali čeští musheři k závodění převážně plemeno českého horského psa. Jenže já chlupaté psy zrovna nemusím. Já si představovala psy typu faraonský chrt. Jedno sobotní dopoledne mi volala sestra, že je v Děčíně na závodech, kde běhají se psy, a pokud můžu, ať se přijedu podívat.