„Novela zejména posiluje a upřesňuje pravomoci obcí a policie, reaguje na judikaturu Nejvyššího správního soudu a umožňuje efektivněji řešit kolize mezi více shromážděními či jinými akcemi,“ řekl poslancům ministr vnitra Milan Chovanec.
Pravidlo pro shromáždění„Je-li to pro účely zajištění veřejného pořádku nezbytné, může shromáždění rozpustit i policista a dále zástupce krajského úřadu, v jehož správním obvodu se shromáždění koná, nebo Ministerstva vnitra...“ |
Proti zákonu hlasovali poslanci TOP 09. Vadí jim, že shromáždění bude moci být vykázáno na jiné místo, než na jaké bylo svoláno. Možnost úředníků zasáhnout takto do práva shromažďovacího ve Sněmovně před hlasováním kritizoval poslanec Martin Plíšek.
„V některých ustanoveních narušuje a prolamuje shromažďovací právo, které je garantováno Listinou základních práv a svobod, zejména pokud jde o možnost úředníka při určité situaci přemístit nebo určit jiné místo shromáždění, než na které bylo svoláno. Toto vidíme, že může být velmi zneužito v politickém boji,“ řekl o novém zákonu Plíšek.
Hlasování poslanců o zákonu, který posílí právo policie rozpustit shromáždění.
Poslanci také potvrdili, že účastníci veřejných shromáždění nedostanou právo zakrýt si za určitých podmínek obličej, jak původně navrhovala vláda. Poslanci už o zákonu hlasovali jednou, ale vrátil se jim ze Senátu.
Zakrytí obličeje chtěla vláda umožnit v případech, kdy to povolí policisté nebo úředníci a kdy to poslouží ke splnění účelu shromáždění a neohrozí to zároveň veřejný pořádek. Svolavatelé shromáždění také budou mít povinnost být přítomni na akci, kterou oznámili. Má to omezit účelově oznamovaná shromáždění, která se potom nekonají.
Další změna se týká zákazu demonstrací u míst, kde zasedají zákonodárné sbory. Nyní je to ve stometrovém okruhu, nově se to má týkat konkrétních malostranských ulic u budov Sněmovny a Senátu. Do zákona se nedostala takzvaná spontánní shromáždění, která nelze předem ohlašovat úřadům.
