Tým, který vede psycholožka Eliška Procházková z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ), spolupracuje také s českou a nizozemskou policií a psychology bezpečnostních sborů.
„Tradiční výcvik v učebnách za použití modelových situací není vždy ideální. Policisté se navzájem znají, což je při hraní rolí mnohdy rozptyluje nebo v nich vyvolává stud. Potřebné dovednosti pro zvládání náročných situací si proto často musí osvojit až v ostré praxi, a učí se tedy tzv. až za pochodu. To pochopitelně přináší zvýšenou míru stresu a negativně to dopadá na jejich duševní zdraví a jednání s druhými lidmi,“ uvedla Procházková.
Scénáře přehrávané ve virtuální realitě připravují psychologové a sociologové z týmu spolu s policejními metodiky vzdělávání, lektory a psychology.
Trénink zátěžovými situacemi
„Výcvik bude mít jistě také vliv na rozšíření umu zvládat zátěžové situace vlastní nebo nejbližších kolegů. Schopnost řešit obtížné sociální situace přiblíží policii občanům a přispěje i k osobnímu rozvoji jejích příslušníků,“ dodal ředitel Vzdělávacího zařízení Praha Útvaru policejního vzdělávání a služební přípravy Milan Štěpánek.
Technologii tvoří studio 3dsense. „Vyvíjíme teď první modelovou situaci, kterou je oznámení těžké zprávy. Naším úkolem je přenést scénář do virtuální hry. V praxi to bude probíhat například tak, že policista si nasadí 3D brýle, ocitne se v obývacím pokoji a přijde do kontaktu se ženou, které oznámí, že její manžel zemřel při autonehodě. Proškolený lektor vyhodnotí, zda oznámení těžké zprávy student dobře zvládl a je připravený na náročnější úroveň tréninku,“ popsal zakladatel kreativního studia 3dsense Jan Hrdlička.
Podle něj je výhodou virtuálního prostředí oproti živému hraní především to, že výcvik je standardizovaný a replikovatelný, což znamená, že není třeba najímat profesionální herce a je možné cvičit stejnou scénu mnohokrát za sebou, dokud ji trénující neudělá bezchybně. Projekt potrvá do roku 2023.
