Podle informací MF DNES by se však zrušení regionálních poboček nemuselo dotknout jen protimafiánské centrály (NCOZ), ale všech celorepublikových útvarů, které mají svá krajská pracoviště. Jde například o Útvar zvláštních činností, který se stará o pořizování odposlechů. MF DNES to potvrdilo několik zdrojů obeznámených s děním uvnitř policie. Policejní prezidium na dotaz redakce do uzávěrky neodpovědělo.
Zeman: Měly by zůstat
O snaze šéfa NCOZ Jiřího Mazánka „přitáhnout si expozitury“ se zmínil i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman v nedávném rozhovoru pro Lidové noviny, které na chystanou rekonstrukci policie upozornily jako první.
Na přímý dotaz MF DNES však Zeman uvedl, že o plánu rušení expozitur nemá žádné informace. Z jeho dřívějších vyjádření je však zřejmé, že setrvání krajských pracovišť podporuje.
„Bylo dohodnuto, že organizační změny uvnitř Policie ČR, včetně NCOZ, bude řešit pracovní skupina, ve které má státní zastupitelství dva zástupce. Proto považuji za předčasné vyjadřovat se ke změnám, které ještě nebyly v rámci pracovní skupiny projednány. Nad rámec toho však mohu říci, že považuji za vhodné, aby celorepublikové útvary zůstaly v regionech zachovány,“ uvedl Zeman před časem na twitterovém účtu svého úřadu.
Děje se tak v době, kdy se expozitury NCOZ stávají uvnitř policie terčem kritiky především právě z krajských ředitelství. Ty si stěžují, že jim detašovaná pracoviště NCOZ nepomáhají s velkými počty hospodářských kauz. „Od roku 2016 neměly expozitury NCOZ jediný vlastní nový spis v daňové oblasti,“ uvedl k tomu zdroj redakce.
Provázanost s politiky
Odstřihnutí celorepublikových útvarů od krajů má jedno očividné minus: ještě více by se prohloubilo propojení policie s místní samosprávou. Krajská policejní ředitelství jsou samostatné účetní jednotky s vlastním rozpočtem. A kraje často „svým“ policistům přispívají na nové vybavení.
Jen za poslední půlrok například Kraj Vysočina daroval tamní dopravní policii dvě nová auta v hodnotě pět milionů korun, Pardubický kraj poslal milion na vybavení policejního operačního střediska a Jihočeský kraj daroval dva laserové rychloměry v hodnotě přes sedm set tisíc korun. Krajská ředitelství si jen s penězi z prezidia nevystačí a peníze od krajů potřebují. Logicky se tak vedení policie vyplatí být s představiteli regionu zadobře.
V kauze Vidkun posílá žalobce před soud bývalé policisty i exhejtmana |
A to nahrává spekulacím. Třeba jako v roce 2010, kdy tehdejší moravskoslezský hejtman Jaroslav Palas daroval krajskému ředitelství luxusní limuzínu Audi. Bylo to v době, kdy neúspěšně vysvětloval, kde vzal miliony na stavbu rozlehlého penzionu v Jeseníkách.
Opozice tvrdila, že si hejtman chce „dárkem“ zavázat krajského policejního šéfa, později prezidenta Tomáše Tuhého. Policie se dušovala, že auto bude sloužit návštěvám kraje a nikoli Tuhému. Podezření na propojení Tuhého a Palase však tehdy nikdo nedokázal. A při prověřování Palasových realitních akvizic pak policie došla k závěru, že si politik na penzion vydělat nemohl a platil jeho stavbu z černých peněz, případ ale odložila.
Osobní známosti
Další faktor vedle darů je osobní známost. Krajský policejní šéf se s hejtmanem potkává na řadě oficiálních i neoficiálních akcí. Mimo jiné i z toho důvodu – zpřetrhání vazeb mezi vedením policie a kraje – se čas od času mění krajští policejní šéfové.
Jak může přílišná provázanost policie s politiky dopadnout, nedávno ukázala kauza Vidkun, která se brzy dostane k soudu. V případu je mezi obviněnými i bývalý hejtman Olomouckého kraje Jiří Rozbořil nebo náměstek krajského policejního šéfa Karel Kadlec. Kauzu vyšetřovala ÚOOZ. Představa, že by případ vyšetřoval některý z podřízených Karla Kadlece na olomouckém policejním ředitelství, aniž by se o tom Kadlec dověděl, nepůsobí příliš věrohodně.
