Některé firmy a soukromníci, kteří těží dřevo pro národní park na Prášilsku, dostali zaplaceno za práci, kterou neprovedli. Policie zahájila rozsáhlé vyšetřování.
"Prověřujeme finanční toky a transakce v Národním parku Šumava. Jde pravděpodobně o zkreslené údaje při prodeji a manipulaci se dřevem," informovala Dana Ladmanová z okresního policejního ředitelství v Klatovech. Ta odmítla upřesnit, jak rozsáhlé škody mohly vzniknout. Nechtěla také komentovat souvislost případu se smrtí lesníka.
Devětačtyřicetiletého zaměstnance prášilské lesní správy našel letos 18. ledna myslivec pod posedem v místě zvaném Hejhal nedaleko Prášil. Muž se střelil do hlavy z lovecké zbraně. Na místě zanechal dopis na rozloučenou, důvody sebevraždy v něm ale vysvětleny nebyly.
Chyběla kontrola, domnívá se pracovník parku
"Kdyby tu existovala důsledná kontrola, klepli by ho přes prsty při prvním selhání, přeřadili by ho třeba na nižší místo a k žádné střelbě nemuselo dojít," uvedl zaměstnanec parku, který nechce zveřejnit jméno kvůli obavě ze ztráty zaměstnání.
Škody odhaduje na miliony korun, zároveň však říká, že zaměstnanci příliš nevěří tomu, že by policie všechny souvislosti obchodů s kalamitním dřívím dokázala odhalit.
Na nesrovnalosti v dokladech přišli zaměstnanci správy parku koncem loňského roku. "Případ jsme hned po zjištění oznámili policii. Bereme to jako velmi vážnou věc, mimo jiné také proto, že existuje podezření na souvislost se sebevraždou našeho pracovníka. To ale musí objasnit policie," sdělil ředitel parku František Krejčí.
V parku nyní podle jeho slov probíhá rozsáhlá inventura zásob a kontrola dokladů o přesunech dřeva. Správa Národního parku Šumava podala několik trestních oznámení, podle Krejčího však nemíří proti zaměstnancům parku.
V průběhu vyšetřování nezvykle rychle opustil funkci náměstka ředitele parku Libor Hošek. Ten měl klíčovou roli při likvidaci následků orkánu a odchod překvapil většinu jeho spolupracovníků. Hošek výpověď vysvětlil osobními důvody. Ve funkci ho vystřídal vedoucí územního pracoviště Srní Jiří Kec.
Na Šumavě vytěžili dřevaři po Kyrillu tři čtvrtě milionu krychlových metrů dřeva, další stovku kubíků správci parku na území záměrně ponechali. Větrná smršť poničila na chráněném území 864 199 metrů krychlových dřeva. Z toho sedm procent bylo v prvních zónách, tedy nejcennějším území šumavské divočiny, kde se netěží.
Správa šumavského parku prodala po orkánu 581 tisíc kubíků dřeva s průměrnou cenou 1 062 korun za metr krychlový. Park tedy utržil přes 600 milionů korun. Bezmála jedenáct tisíc metrů krychlových bylo palivového dříví, jehož cena v průměru činila 376 Kč za m3. Za ně tak národní park dostal čtyři miliony korun.
Podle informací MF DNES se prověřuje osud zhruba čtvrtiny vytěženého dřeva. Principem machinací mohou být faktury na práci neexistujících firem a těžbu dřeva, které ve skutečnosti nikdo neodvezl. Zalesňování tisíců hektarů holin, které před rokem vytvořil orkán Kyrill, potrvá až pět let.
