„Naším cílem je ztransparentnění kontroly nad řízením státních podniků,“ řekl Bartoš. Už když za sebou vláda v demisi měla v březnu sto dnů, kritizoval, že činí čistky, které jsou podle něj daleko za hranicemi, jichž by se měl předseda vlády držet.
„Stát má ve svém portfoliu desítky podniků, které jsou vedeny řediteli nebo generálními řediteli a toto personální obsazení se teď otřásá v základech. Je to pravidlo, které můžeme sledovat u minulých vlád, ale velmi razantně ho vidíme pod taktovkou premiéra v demisi Andreje Babiše, kdy dochází z různých důvodů k výměně vedoucích pracovníků,“ řekl v úterý Bartoš, proč je třeba, aby výměny v polostátních firmách dostaly jasná pravidla.
Rozhodnutím některého z ministrů skončili třeba šéf České pošty Martin Elkán či ředitelé některých velkých nemocnic, třeba exministr zdravotnictví Svatopluk Němeček v čele Fakultní nemocnice v Ostravě.
„Dnes stát vlastní v různém poměru podniky, jejichž hospodaření je velmi těžké kontrolovat. Podniky nejsou povinny si stanovovat měřitelné cíle, tudíž není není povinné podle splnění těchto cílů hodnotit například výkonnost manažerů či vedoucích pracovníků v čele těchto podniků. Nově by vláda předložila strategii pro všechny podniky a tato strategie byla pro tyto podniky závazná,“ popsal představu Pirátů poslanec Tomáš Martínek.
„My jsme s tímto návrhem přišli již na první jednání s klubem ANO po volbách a po vzájemné dohodě jsme řekli, že jako konstruktivní opozice tento návrh připravíme a budeme ho prezentovat v Poslanecké sněmovně,“ uvedl Bartoš.
Piráty nemile překvapilo, že jejich návrh vláda odmítla. „My jsme se dozvěděli z posledního jednání vlády, že zaujala zamítavé stanovisko k tomuto zákonu, na kterém byla shoda i s předsedou Sněmovny Radkem Vondráčkem. To nám přijde paradoxní, protože řada velmi špatně připravených návrhů zákonů je od potenciálních vládních partnerů, jako je třeba SPD, přijímáno se stanoviskem neutrálním,“ kritizoval Bartoš. Pod návrhem jsou podepsáni poslanci pěti stran.
Martínek připomněl případy institucí, jejichž fungování je veřejností mnohdy kritizováno, zatímco jejich vysocí manažeři pobírají vysoké odměny. „Typickým příkladem jsou podniky typu Lesy ČR, Česká pošta či třeba České dráhy, u kterých by díky novému zákonu bylo měřitelné, zda podnik plní předem stanovenou strategii a zda je legitimní, aby byli lidé za plnění těchto strategií náležitě ohodnoceni,“ uvedl Martínek.
