Přitom právě ji Zeman označil za jednu z příčin svého odchodu. „V poslední době pociťuji, že dochází k poměrně vysokému tlaku ze strany paní ministryně spravedlnosti,“ řekl mimo jiné Zeman.
„Pana NSZ jsem přes měsíc neviděla, tak bych ráda kdyby ty tzv. tlaky konkretizoval. Nikdy jsem do práce SZ nemluvila a ctila zásadu padni, komu padni,“ reagovala Benešová na Zemanovo obvinění.
Zeman také upozornil, že už dřív zvažoval rezignaci, ale čekal na vyústění aféry kolem výbuchu muničních skladů ve Vrběticích. Teď když je zveřejněná, už podle něho nehrozí, že by se „zasekla“.
Benešová nedávno řekla, že je přesvědčena, že překročil své pravomoci v kauze Vrbětice. A chtěla podat kárnou žalobu. Benešové se nelíbilo ani zapojení Zemana do restitučního sporu týkajícího se majetku rodu Czerninů. „K tomu jsou tady ti Czerninové a další věci. A sama to vidím, co (Zeman) předvádí,“ řekla ministryně nedávno deníku Právo.
Sám Zeman i další žalobce pochybení odmítají. Premiér Andrej Babiš poté řekl, že ke kárné žalobě nelze přistoupit.
„Rezignace Pavla Zemana na funkci nejvyššího státního zástupce pro mě byla překvapením. Dozvěděla jsem se to dnes ráno, 14. května 2021, z Úřadu vlády. Nicméně jeho rozhodnutí respektuji,“ reagovala v pátek Benešová v tiskovém prohlášení.
„Vzhledem k tomu, že jsem rezignaci nejvyššího státního zástupce neočekávala, nebyla doručena na ministerstvo spravedlnosti, a navíc Pavel Zeman do 30. června 2021 zůstává ve funkci, jméno jeho nástupce s ohledem na výše uvedené sdělím až následně,“ dodala Benešová.
Bradáčová: Tlaku se nemá ustupovat
Vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová v reakci na zprávy o Zemanově rezignaci uvedla, že se výrazně zasloužil o emancipovanou a profesionální veřejnou žalobu v České republice. Za to mu poděkovala. „Rezignaci pana nejvyššího státního zástupce beru na vědomí avšak považuji za nutné dodat, že tlaku se nemá ustupovat,” dodala.
Spekuluje se, kam Zeman nyní zamíří. Sám řekl, že zatím konkrétní plán nemá. Loni se přihlásil do výběrového řízení na soudce Evropského soudu pro lidská práva. Kromě něho se přihlásilo dalších sedm zájemců, mezi kterými je například i ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková. Evropský soud projednává případy, které se týkají porušení lidských práv a základních svobod.
Zeman působil od roku 1998 do roku 2001 jako právní čekatel Okresního státního zastupitelství Plzeň-město, po jmenování státním zástupcem v roce 2001 byl na Okresním i Krajském státním zastupitelství v Plzni, poté nastoupil na Nejvyšší státní zastupitelství v Brně do jeho mezinárodního odboru.
Ve funkci od ledna 2011
V roce 2004 se stal prvním českým zástupcem u Eurojustu, což je instituce Evropské unie pro právní spolupráci se sídlem v nizozemském Haagu. Byl zároveň nejmladším zástupcem v této právní organizaci ze všech členských zemí. Nejvyšším státním zástupcem je skoro přesně deset let.
K nejdiskutovanějším Zemanovým krokům ve funkci v minulosti patřil návrh na odvolání Vlastimila Rampuly z funkce vrchního státního zástupce v Praze v roce 2011. O Rampulovi se tehdy v médiích opakovaně hovořilo v souvislosti s údajným “zametáním” některých politicky citlivých kauz.
Tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil Rampulu odvolal, v médiích se pak objevily informace, že tento krok velmi zhoršil vztahy mezi Pospíšilem a premiérem Petrem Nečasem. Zeman také navrhl jmenovat do funkce vrchní státní zástupkyně v Praze ústeckou krajskou státní zástupkyni Lenku Bradáčovou.
Ministr Pospíšil byl před jejím jmenováním odvolán z funkce. Spekulovalo se o tom, že právě chystané jmenování Bradáčové bylo důvodem Pospíšilova konce na ministerstvu. Nově jmenovaný ministr spravedlnosti Pavel Blažek Bradáčovou do funkce jmenoval.
