Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Termín aktivista má dneska velmi negativní nádech. V devadesátých letech to opravdu vycházelo z toho, že se společnost aktivizovala směrem k nějakému tématu, znamenalo to zkrátka něco jiného než dneska. Já se tomu slovu fakt vyhýbám. Jsem novinář, co informuje o věcech,“ vysvětluje.
„Jsem upřímný a nejsem politicky korektní. Jednou se to nelíbí jedné straně, jindy té druhé,“ říká a jako příklad popisuje incident, kdy si to s ním do redakce přišel vyříkat rozčilený Rom.
V knize, která mu vyšla před několika týdny, se vrací k době dětství a dospívání na Žižkově 90.let, kdy vyrůstat ve zdejší romské komunitě znamenalo setkávat se s předsudky, kriminalizací a rasismem.
„Tenkrát nás zbili skini, pak přijeli policajti, kteří si s těmi skiny tykali a zbili nás zase“.
Zároveň vtipně popisuje tehdejší představy o integraci Romů: „My jsme nevěděli v devadesátých letech, co to je integrace. To byla tehdy taková doba, že Romy podporovali úplně ve všem. Cokoliv kdokoliv vymyslel a nazval to integrační proces, dostal na to peníze. A tehdy každý vymýšlel nějaké integrační projekty a nikdo vlastně nechápal, co to ta integrace je. Já jsem si tenkrát myslel, že integrace je, že mám dělat to, co ostatní. Tak jsem stál v Lublaňský a zdravil každého, kdo šel kolem. Asi dvě stě lidí za den,“ směje se.
Rom nebo Cikán?
V této souvislosti v Rozstřelu také vysvětluje, co znamená pro Romy slovo cikán a proč ho on osobně nemá rád. „Až časem jsem pochopil, že z cikána se stal hanlivý výraz, že si tím slovem vlastně nechávám nadávat. Čechy ani třeba homosexuály také neoznačujeme vulgárně a v našem vnímání už slovo Cikán vulgární je.“
Na druhou stranu ale přiznává, že zrovna jeho přesun z „normální“ základní školy na školu, která byla v podstatě segregovaná, nebyl zapříčiněn ani tak etnickým původem, jako tím, že byl zkrátka sígr a ve chvíli, kdy se v páté třídě po sázce opil, hodil židli na učitelku a pozvracel ředitele, jiná cesta nebyla.
„Kdyby to dneska udělal můj syn, tak bych ho asi uškrtil,“ dodává v nadsázce. Zároveň ale upozorňuje, že právě tehdejší segregované školství a neochota systémově pracovat s nadanými romskými jedinci stála za tím, že společnost se s romským problémem potýkala mnohem déle, než bylo bezpodmínečně nutné.
Vyrostla nová generace Romů
„Dneska už není výjimkou, že Rom má středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání a že ho najdete i v prestižních pracovních pozicích. Ekonomicky i vzděláním jsme na tom lépe. V tom se doba pro nás opravdu změnila.“
Přesto se ale s předsudky setkává i dnes. „Je to asi čtrnáct dnů, co jsem psal velmi ostrý e-mail vedení jednoho potravinové řetězce, kam chodím pravidelně nakupovat. Při jednom z nákupů za mnou neustále chodila ochranka. To by mi zas tolik nevadilo, ale ten člověk za mnou chodil neuvěřitelně okatě. Nechal jsem to být. Po mně do prodejny vešla mladá Romka s kočárkem, a chlapík se okamžitě přilepil stejným způsobem na ni. Na nikoho jiného. Chodím tam léta, znají mě od vidění, nikdy jsem se tam nechoval nijak špatně,“ popisuje.
Na otázku, jestli jsou podle něj Češi rasisté, odpovídá, že podle něj v jistém smyslu ano. Ale spíše než rasismus by to označil za xenofobii.
„Češi jsou takoví. Nevadí jim jenom Romové, Čechům vadí Syřani, Čechům vadí teď třeba Ukrajinci, 70 000 lidí přišlo protestovat na Václavák.“ Zároveň přiznává, že si je vědom toho, že za spoustu předsudků si můžou Romové sami.
Ale i romská komunita se mění. „Je to podobné, jako kdyby se na Čechy v Německu dívali i po třiceti letech jako na národ zlodějů, který jim chodí do supermarketů krást, protože po revoluci tam visely nápisy Češi nekraďte.“
V Rozstřelu dále vysvětluje, proč je podle něj nesmyslné lidi škatulkovat. „Škatulka ‚Čech je rasista‘ je stejně nesmyslná jako škatulka ‚Rom = příživník‘. Možná to bude ještě pár generací trvat, ale tyhle rozdíly se nakonec vymažou. Budeme všichni Češi. Já se cítím hlavně jako Čech.“
