Na rozdíl od Čech se v Japonsku podle tradičních zvykolostí neoslavuje půlnoc 31.12.,ale naopak je zvykem 1.ledna vstát brzy a jít se podívat na první východ slunce v novém roce,čemuž se říká „goraikó“. V japonských domácnostech se před příchodem nového roku aranžuje v předsíni rostlinná výzdoba,kdy se do květináče dají bambusové kmeny a zapíchají se do nich borovicové větvičky, což se nazývá „kadomacu“.
Hned ráno se jí bochánky z utlučené rýže „omoči“,které jsou podávány v silném kuřecím vývaru nebo ve sladké polévce ze sojových bobů. Jí se také hnědé dlouhé nudle z prosa „soba“,jejichž délka symbolizuje dlouhý život a také ,aby nám co nejdéle nejen v novém roce vydržely vzájemné vztahy a předsevzetí. Děti se nemohou dočkat „otošidama“,což je výrazně zvýšené kapesné v okrasné obálce – a to i od příbuzenstva.
„Otošidama“ dostávají pouze děti,které si ještě nevydělávají. V japonsku také existuje mnoho dětských novoročních her například „hagoita“,což míčová hra,která se hraje venku. Hráči mají pálky přípomínající prkénko na krájení a pinkají si dřevěným míčkem , ve kterém jsou zasazena ptačí péra,aby lépe létal. Nebo „takeuma“,což je chození po údách vyrobených z bambussových kmenů. Dalšími novoročními dětskými hrami jsou „takoage“,pouštění draka (je zajímavé,že v Japonsku se drak pouští na nový rok a nikoliv na podzim jako v Čechách), „fukuwarai“,oblíbená novoroční hra malých dětí,kdy se na šablonu prázdného obličeje umisťují se zavázanýma očima papírové obočí,ústa,nos apod.
Potom si šátek z očí sundají a smějí se tomu,co každý vytvořil. Nebo „sugoroku“,desková hra podobná českým monopolům, hráči hazí kostkou a na každém políčku je čeká úkol.
Každý dospělý si zase štětcem obřadně kaligraficky si na podlouhlý svislý papír napíše své přání či předsevzetí pro nový rok a pověsí si to někde v obydlí na viditelném místě,čemuž se říká „kakizome“.
V poledne se všichni těší na slavnostní novoroční jídlo „osečirjóri“,umístěné v dřevěné krabičce s mnoha přihrádkami a v každé je nějaké dobrota ( ryba,zalenina atd.). Jídlo musí být atraktivní na pohled,barevné.
V tu dobu již máme ve schránkách „nengadžó“,což je novoroční blahopřejná pohlednice. Zajímavostí je,že všechny musí být doručené právě a jedině 1.ledna,takže mají jednotnou formu,aby je pošta snadno identifikovala a na poště všechny příchozí „nengadžó“ skladují a pak je teprve všechny dohromady roznášejí do schránek 1.ledna. Pošťáci jsou tedy na Nový rok zdaleka nejzaneprázdněnějšími lidmi v Japonsku.
Po obědě se jdeme krátce pomodlit do budhistické svatyně,čemuž se říká „hacumóde“, nehledě na to,zda-li je někdo věřící či ne.
Období příchodu nového roku končí 15.ledna a v tento den se venku udělá ohníček „dontojaku“,kde se spálí „kadomacu“ a také „kakizome“. Na ohníčku si poté ještě upečeme bochánky z utlučené rýže „omoči“ nebo sladký brambor „sacumaimo“.
