ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Pouští si rádio, aby slyšel lidský hlas. Samotou trpí až polovina seniorů

  • 338
Jeden z problémů, který zvýraznila epidemie covidu-19, je to, kolik seniorů trpí osamělostí. Podle aktuální studie Evropského centra pro sociální politiku a výzkum se nemá komu svěřovat s osobními problémy každý pátý senior či seniorka. Odhady ale hovoří až o polovině všech starších 75 let. Právě covid-19 vše zhoršil. Někomu zemřel partner, jiní přišli o kontakt s rodinou.

Senior Karel žil padesát let společně s manželkou v domku, který si sami postavili. Poté, co žena zemřela, se za ním přestěhoval syn, který sám rodinu nemá a otce nechtěl nechávat samotného. Muž totiž žil na vesnici, kde neměl žádné přátele. Veškerý čas byl zvyklý trávit s manželkou. Po pár měsících syn náhle zemřel a muž tak zůstal sám.

Obdobných případů je v Česku celá řada. V samostatných domácnostech totiž žije kolem 750 tisíc seniorů. Častěji jde o ženy, které mají vyšší průměrnou délku dožití, po úmrtí partnera tak zůstanou samy. Když mají děti, jsou v produktivním věku a mají vlastní děti, o které musí pečovat. „Pokud nemají dostatečně silnou sociální síť, přátele nebo vrstevníky či nežijí ve společné domácnosti s dětmi, mohou být velmi osamělí,“ popsala Iveta Čížová z organizace Elpida.

Seniorka přivolala strážníky nouzovým tlačítkem, potřebovala si popovídat

Podle aktuálního výzkumu Evropského centra pro sociální politiku a výzkum se v Česku většinu času cítí osaměle asi každý pátý senior. A zhruba stejný podíl českých seniorů nemá nikoho, komu by se mohl svěřit s osobními věcmi. Spolu se zeměmi, jako je Slovensko, Polsko, Maďarsko či Itálie tak patříme mezi evropské země s nejvyšším podílem osamělých seniorů.

A podle některých odhadů je problém ještě větší. „Je těžké znát přesná čísla, protože osamělost je skrytý problém, se kterým člověk nejde k lékaři a ani se o něm často nezmiňuje svému okolí. Průzkumy ale mluví o tom, že se osamělost může týkat až poloviny seniorů a seniorek,“ uvedla Aneta Šebková z organizace Život 90.

Asi čtvrtina lidí starších 75 let je pak v průměru v kontaktu s někým blízkým jednou týdně. A problém se zhoršuje. S postupem času se osamělost týká čím dál vyššího podílu seniorů. Třeba linka Elpidy tak nyní řeší téma samoty a osamělosti ve více než třetině hovorů, za rok 2020 v celkem 6 348 případech.

Vliv epidemie covidu-19

Vše zhoršila epidemie covidu-19. Jednak u osamělých seniorů problém prohloubila. Jednak pak řada seniorů či seniorek ztratila vlivem nemoci partnera či partnerku.  A nyní, když se epidemická situace opět zhoršuje, se téma zase dostává do popředí.

„Osamělost začala trápit i ty, kteří byli dříve aktivní a trávili čas s přáteli, s rodinou. V době pandemie, kdy bylo vše uzavřené, se nemohli věnovat svým aktivitám, z důvodu strachu se často na dlouhé měsíce uzavřeli doma a kontakt s okolím měli maximálně přes obrazovku telefonu nebo počítače, někteří ani to ne. Stoupl také počet těch, kteří zažili úmrtí blízkého člověka, často velmi nečekaně a z důvodu opatření se s ním ani nemohli rozloučit tak, jak by potřebovali,“ uvedla Šebková.

Socioložka: Covid vytváří prostředí pro rozdmýchání mezigenerační války

U lidí, které osamělost trápila již dříve, pak došlo v mnohých případech ke zhoršení a osamělost se prohloubila v úzkosti nebo deprese.

„Lidé se snažili izolovat, aby se nenakazili, dodržovali rozestupy a návštěvy v domovech pro seniory nebo v nemocnicích byly hodně omezené nebo dokonce zakázané. Stejně tak mladí vynechali návštěvy u rodičů a prarodičů. V České republice zemřelo s covidem-19 více než 30 tisíc lidí, řada lidí tak přišla o partnera nebo rodiče,“ doplnila Čížová.

Podobné dopady jako kouření

Osamělost má přitom mnohdy vážné dopady. „Ačkoli to může znít překvapivě, z výzkumů vyplývá, že dlouhodobá osamělost může mít na tělo podobné důsledky, jako například kouření cigaret. Tedy škodí zdraví,“ uvedla Šebková. Osamělost může vést celkově k apatii, frustraci, somatickým problémům, úzkostem i depresím. Mnoho lidí může mít až sebevražedné myšlenky. Kromě toho ale dochází i ke zhoršení imunity.

Skoro každé rozptýlení je dobré:

„Absence sociálního kontaktu zvyšuje riziko úmrtnosti o polovinu. Sociální izolace je spojena s vyšším rizikem předčasného úmrtí a horší šancí přežití po infarktu,“ uvedla Čížová.

„Co starší lidé prožívají, oni sami popisují jako bolestivý zážitek plný úzkosti, strachu a smutku ovlivněný závislostí na ostatních lidech. Je to takové tiché utrpení, které je těžké popsat a s někým sdílet,“ doplnila Šebková. Když se člověk cítí osamělý a je sám, stává se mnohem snadněji obětí zneužívání. Takový člověk nemá kvalitní sociální kontakty, komu se svěřit a s kým se poradit. Je mnohem méně obezřetný, když se mu někdo cizí ozve a chce mu něco prodat. To platí i o zneužívání v rodině. Vše se navíc zhoršuje s věkem.

Třeba v případě Karla – u toho se spojila s úzkostmi a neschopností vyrovnat se se ztrátou blízkých. Po smrti syna téměř nevycházel z domu. Po poradě na lince pomoci proto kontaktoval až psychologa.

Linka seniorů a osamělost

Hovor na Linku seniorů z května 2021 (anonymizovaný záznam)

Žena. Je jí smutno, tak volá, je dva roky vdova. Vypráví o sobě: cítí se velmi osamělá, je bezdětná, manžel jí byl velkou motivací a oporou, cítí se vyhořelá. Snaží se to sama nějak zvládnout, domluvila si dobrovolnickou službu, kde ji jednou týdně navštěvuje dobrovolnice a to jí moc pomáhá. Snaží se chodit i za kamarádkami, ale ty mají vnoučata, své rodiny a také jsou velmi opatrné kvůli covidu.

Nejhorší pro ní je absence kontaktu s živým člověkem, někdy i celé dny nepromluví s nikým. Cítí potom, jak ztrácí pozornost, jako kdyby ztrácela i slova, kterými se dá něco vyjádřit. Každý den je tak nějak stejný, prázdný. Je to těžké…

Hovor na Linku seniorů ze září 2021 (anonymizovaný záznam)

Muž. Cítí se velmi osamělý, neví, jestli je LS pro něj. Informuji, jak funguje LS a dávám mu prostor. Rád by si popovídal, neví o čem. Je vdovec, děti bydlí daleko a nemají velmi dobrý vztah. Má dva syny a ti jsou takoví uzavření, žijí hodně prací, vidí se jen párkrát ročně. Ptám se, jak se mu daří, jak se dnes cítí? Je mu smutno, jsem první, s kým dnes mluví. Volající je hodně spontánní, sečtělý, doplňuje citáty. A co dnes pro něj byl hezký okamžik? Příroda, chvíle, kterou strávil na balkoně. Vypráví, že nechává celý den puštěné rádio, jen aby slyšel lidský hlas. Bydlí v panelovém domě a ten dům je tak obrovský, vůbec tu sousedy nezná. Cítí se osamělý v davu. Ptá se, co má dělat s tou osamělostí? Reflektuji, jak je to náročné téma, ještě v dnešní době. Co by mu nejvíce pomohlo: rád by si našel přátele. Ale neví úplně jak na to. Kde se dnes lidé seznamují? Hovoříme o tom, hledáme nápady...


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video