"S odchody lékařů se setkáváme spíš výjimečně. V posledních letech v případě naší nemocnice šlo asi o tři případy," uvedl mluvčí Karlovarské krajské nemocnice Vladislav Podracký.
Bez problémů je s personálním zajištěním podle oficiálních vyjádření například nemocnice v Jihočeském kraji nebo v Ostravě. "S tím, že lékaři nebo zdravotní sestry odcházejí pracovat do zahraničí, se setkáváme velmi ojediněle," dodává mluvčí břeclavské nemocnice Radomíra Schweitzerová.
Za hranice jdou ročně stovky lékařů
Česká lékařská komora uvádí, že do zahraničí odchází ročně až pětina absolventů lékařských fakult. Odchod za prací se však netýká jen jich, ale i lékařů z praxe. Podle odborů za prací do zahraničí ročně odchází stovky lékařů. Jak již dříve řekl iDNES.cz předseda Lékařského odborového klubu Martin Engel, nejvíce jich odešlo v roce 2010, kdy odbory zmiňují číslo 800.
Kolik lékařů odešlo do zahraničí a na jak dlouho, nikdo přesně neeviduje. Ministr zdravotnictví v demisi Martin Holcát přitom tvrdí, že se tuto problematiku resort snaží podchytit. Ministerstvo má k dispozici počty vydaných osvědčení o vzdělání. Ta lékaři používají jako podpůrný doklad při nostrifikačním řízení (uznání vysokoškolského studia). Žádají si o ně zejména ti, kteří chtějí pracovat v zemích Evropské unie. Často je však chtějí i lékaři mířící za pacienty do zemí mimo EU.
Počty vydaných osvědčeníRok/Počet vydaných osvědčení o vzdělání (odborná a specializovaná způsobilost) 2013 352 2012 534 2011 900 2010 610 2009 265 Zdroj: MZ ČR |
Podle této statistiky letos zatím požádalo o toto osvědčení 352 lékařů, loni jich bylo 534 a před dvěma lety 900. Tato čísla ovšem neříkají nic o tom, zda lékaři, kteří o osvědčení žádají, skutečně vycestovali. "Nebo zda vycestovali třeba jen na krátkodobou stáž, na dvouletý pobyt či na celý život. Počet vydaných osvědčení se tedy nerovná počtu lékařů, kteří odešli za prací do zahraničí," upozorňuje mluvčí ministerstva Viktorie Plívová.
"Nemyslím si, že jde o nějaká vysoké čísla, protože od roku 2005 nám počet lékařů stoupl ze čtyřiceti na čtyřicet šest tisíc. V počtu lékařů na obyvatele jsme tak v Evropě v lepší polovině," tvrdí Holcát.
Sám by byl rád, kdyby na zkušenou jezdilo za hranice více lékařů. "Když v Motole přijímám lékaře, tak mě překvapuje jejich životopis, kde často už ze studií mají praxi v Kongu, Chile, Francii, Německu, Anglii nebo i Číně. Přivážejí zkušenosti a já se jich ptám, zda ještě vycestují ven. Většinou říkají, že ano. Když se jich pak zeptám, zda chtějí v zahraničí zůstat, Slováci většinou řeknou, že ano. Češi naopak tvrdí, že se chtějí vrátit," popsal Holcát, který přišel na ministerský post z pozice náměstka ředitele pražské Fakultní nemocnice Motol.
Základní plat v přepočtu přes sto tisíc
"Tím hlavním důvodem, proč naši lékaři odcházejí, jsou samozřejmě až čtyřnásobné výdělky," popsal pod podmínkou anonymity iDNES.cz lázeňský lékař s interní specializací, který nyní zvažuje odchod za prací do Německa.
Právě tamější nemocnice před několika dny už popáté přijely do Česka shánět lékaře a zdravotní sestry. Na pracovním veletrhu v Praze absolventům nabízely výdělky kolem čtyř tisíc eur (základní hrubý měsíční příjem bez příplatků). S ohledem na oslabení koruny Českou národní bankou tak může být v přepočtu přes sto tisíc korun (více čtěte zde).
Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky u nás loni činil průměrný plat v české nemocnici 29 165 korun, meziročně stoupl o 963 korun. Průměrná mzda lékaře se meziročně zvýšila o 2 890 korun na 59 677 korun měsíčně (více o statistice hospodaření nemocnic čtěte zde).
Podle lékaře však existuje ještě jiné velké lákadlo. "Nejvíc jistě táhne lepší firemní kultura, větší pohoda a lepší atmosféra a vztahy na pracovišti. A to, že vše funguje tak, jak má, a když ne, tak se to řeší a neokecává jako u nás," popsal lékař, který před několika lety již absolvovat krátkou stáž v této zemi.
Při popisování vlastních zkušeností uvádí, že pro dlouhodobý odchod mu zatím chyběla motivace i důvody. Ale postupně se to začalo měnit. "Nedostatek zdravotnického personálu, tedy nejen lékařů, ale i sester, u nás vedl k nadměrnému přetěžování personálu přesčasovými hodinami, nočními službami a nutností zvládnout více pacientů v kratším čase včetně náročnější administrativy a zejména zvýšení nároků na sebevzdělávání," popisuje situaci posledních 13 let. "K tomu se přidaly i problémy finanční. Nedostatek volného času a časté rodinné krize začaly nutit zejména mladé lékaře poohlédnout se po uplatnění jinde," dodal.
Rozvrátili jsme si systém vzdělávání, i proto lékaři odcházejí
Současný ministr zdravotnictví uvedl ještě jiný důvod: vzdělávání. "Tady byl dokonalý, velmi dobře promyšlený systém vzdělávání, který se během několika let rozvrátil. Je jednodušší, snadnější a přímější atestovat a udělat si zkoušku v Německu. To je to, co motivuje řadu lidí k tomu, aby se cizí jazyky učili, a co nám ty lidi přetahuje. Nejsou to jenom peníze," popsal Holcát.
Proč tedy lékaři neodcházejí ve větším? "Češi se neradi stěhují a neradi jezdí pryč. Mají rodinné vazby a pořád ještě trochu problém s jazyky," domnívá se ministr.
Podle mluvčího Karlovarské krajské nemocnice hraje roli dojíždění. "Ačkoliv je to od nás do Německa jen pár kilometrů vzdušnou cestou, ve skutečnosti je dojíždění do saských měst přes hřebeny Krušných hor časově náročné a především v zimě velmi komplikované," říká Podracký.
Vliv mohou mít i rodinné a sociální vazby. "Lékařská profese je náročná a odpovídající kvalifikaci získávají lékaři až po mnoha letech studia a praxe. V té době často mají již rodiny a kořeny v prostředí, kde roky působí," domnívá se Podracký.
Roli samozřejmě hraje i znalost cizího jazyka. Čím je profese kvalifikovanější, tím vyšší jsou nároky na jazykovou vybavenost. V případě lékaře, který se musí umět dorozumět s pacientem, jen základní konverzační fráze nestačí.
To, že lékaři v Česku zatím výrazně (alespoň podle nemocnic a ministra Holcáta) nechybějí, může být dáno ještě něčím jiným. Totiž příchody lékařů ze zahraničí do ČR. Podle ministerstva zdravotnictví u nás letos získalo 196 zahraničních lékařů rozhodnutí, kterým jim bylo uznáno vzdělání. Loni to bylo 118.
Příchody lékařůRok/Příchody lékařů 2013 196 2012 118 2011 287 2010 125 2009 181 |
Například v Nemocnici Břeclav pracuje 780 zaměstnanců, zhruba šestinu z nich tvoří Slováci. "Jsme příhraničním městem a dojíždět do Břeclavi je pro některé výhodnější než dojíždění do zdravotnických zařízení na Slovensku," vysvětlila Schweitzerová.
Slovenské lékaře nebo zdravotní sestry zmiňuje i Fakultní nemocnice Ostrava. "Mezi našimi zaměstnanci je řada pracovníků ze Slovenska, což logicky v pohledu poskytování péče nepředstavuje žádné problémy jazykové, etnické a podobně," uvedl mluvčí Tomáš Oborný.
