"Na polikliniku v Benešově na Malém náměstí jsem přišla krátce po deváté hodině. Přede mnou už bylo mnoho dalších pacientů. Sestra mne proto odkázala na jiný termín, do ordinace bych se v ten den už ani nepodívala," říká Marta Novotná, která nakonec vyhledání lékařské pomoci pro tentokrát vzdala.
"Příště to udělám jinak. Vezmu si dovolenou a před ambulancí budu čekat od brzkých ranních hodin. Snad na mě vyjde řada," dodává.
Jak tvrdí benešovská zdravotní sestra Martina Zemanová, pacientů je opravdu příliš mnoho. Situace se podle ní v okrese se sto tisíci obyvatel výrazně zkomplikovala po loňském uzavření ambulancí ve Vlašimi a v Benešově. Nyní ji vnímá jako krizovou.
Vlašimskou a benešovskou kožní ordinaci tehdy provozovala okresní Nemocnice Rudolfa a Stefanie. K ukončení jejich působení vedly zřizovatele personální důvody.
Čeká se průměrně tři hodiny
Problémy s množstvím klientů zažívají také v kožní ambulanci v Bystřici. "Pracujeme už delší dobu přesčas, jinak bychom to nezvládli. Pokud má však pacient akutní problém, nemusí se obávat, že bychom ho nepřijali," zdůraznila zdravotní sestra Hana Hofmeistrová.
Typická čekací doba ve zdejší kožní ambulanci jsou tři hodiny. Pokud by v regionu začal působit další kožní lékař, přivítali by to. "Vždyť za námi dojíždějí pacienti z Vlašimi a Benešova," upřesnila.
Kdo se chce vydat k lékaři coby objednaný pacient, musí počítat s lhůtou v řádu několika měsíců. Podle Všeobecné zdravotní pojišťovny však situace na Benešovsku vyhrocená není.
"Momentálně jsou zde pro klienty VZP k dispozici tři zařízení v dané odbornosti. Dvě v Benešově a jedno v Bystřici. Dostupnost péče je tudíž zajištěna dostatečně," poznamenal mluvčí pojišťovny Oldřich Tichý. Znovuotevření předešlých dvou kožních ambulancí na Benešovsku nevyloučil.
Akutní pacienti mají přednost
"Jakmile nás nemocnice požádá a doloží personální obsazení, obratem pracoviště otevřeme," uvedl s tím, že VZP v současné době neeviduje žádného zájemce o provozování kožní ambulance na Benešovsku.
Počet smluv s kožaři, které má v kraji uzavřené největší česká zdravotní pojišťovna, je nízký také v jiných okresech. Například na Rakovnicku připadá na jednoho lékaře 27 tisíc obyvatel, na Nymbursku pak více než 30 tisíc.
Složitá situace panuje i na Berounsku přibližně s devadesáti tisíci obyvatel. V regionu však má VZP uzavřeno s kožaři pět smluv. "Pokud se pacienti dostaví brzy ráno, v drtivé většině případů se na řadu dostanou," uvedla sestra z kožní ordinace Kateřiny Táborské v Berouně.
Závažné případy zde tak jako v jiných okresech ošetří neodkladně. "Samozřejmě platí, že akutní pacienti mají přednost," dodala Táborská.
Zdaleka nejlépe se alespoň statisticky mají pacienti na Příbramsku. Zde se o 114 tisíc obyvatel může podle tvrzení VZP postarat až sedm kožních specialistů. Bez fronty budou vyšetřeni pacienti v Čáslavi.
"Měsíčně ošetříme kolem 750 pacientů. Příliš velké fronty zatím nepozorujeme," uvedl čáslavský lékař Vladimír Vacík.
