Většinu ostatních nemocí se daří držet pod kontrolou očkováním. Třeba spalničky chtěla Světová zdravotnická organizace dokonce eliminovat do roku 2020. Už teď je jasné, že se to nepodaří. Novodobé epidemie teď hlásí z Rumunska, Francie či Řecka, v celé Evropě bylo loni více než 80 tisíc případů.
Vracejí se i k nám. Zatímco loni bylo hlášeno 207 nemocných, letos už 173 za první dva měsíce, přes sedmdesát v Praze. „Onemocnění se vyskytuje ve všech městských částech,“ potvrzuje pražská hygienička Zdeňka Jágrová.
Ve stovkách případů ročně se objevuje i dávivý kašel. Nemoc, kterou jsme už skoro neznali a jež je nejrizikovější pro kojence. Přitom od druhé poloviny 70. let do roku 1992 byl počet případů u nás v rozmezí 5 až 48 ročně.
Zpět jsou i příušnice, loni bylo přes pět set nemocných, skoro šest tisíc v roce 2016. „Jsou rizikovější pro chlapce. Komplikace může být zánět mužských pohlavních žláz, zvlášť u chlapců po pubertě, který může vést k neplodnosti. Dochází i k postižení slinivky břišní a zánětu mozku,“ vysvětluje místopředsedkyně České vakcinologické společnosti ČLS JEP Hana Cabrnochová.
Důvodem nynější situace je hlavně snižující se proočkovanost a vyvanutí imunity u dospělých, kteří byli v minulosti očkováni. Kolektivní ochrana, která ještě před lety bránila šíření nemocí, tak selhává. Nižší ochranná bariéra se třeba v případě spalniček týká zejména ročníků 1967 až 1975, kdy se očkovalo jen jednou dávkou.
S „vyvanutím“ se však u spalniček lékaři setkávají už u lidí nad 30 let. Podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly až 30 procent z nich nemá ochrannou hladinu protilátek. Třeba loni byla v Praze vysoká nemocnost právě ve skupině 35 až 45 let. „Je možné diskutovat, zda přeočkování by mělo být aplikováno plošně. Zatím se tak v celosvětovém měřítku neděje,“ říká Prymula.
Průvodce očkováním
Při pohledu do statistik je jasné, že kolektivní ochrana nutná pro kontrolu nad nemocemi, proti kterým se u nás povinně očkuje, už v mnoha případech neexistuje.
Očkovací podvod: doktor falšoval data a tajně připravoval vlastní vakcínu |
Jasným příkladem je kombinovaná vakcína proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím. Zatímco u dětí narozených v roce 2004 byla ještě proočkovanost přes 97 procent, u dětí o deset let mladších klesla na 83 procent. „V zemích, kde je proočkovanost populace proti spalničkám vyšší než 95 procent, se onemocnění nešíří,“ upozorňuje Roman Prymula. Kolektivní bariéra navíc chrání malé děti, které ještě očkované nebyly, a lidi, kteří vakcínu ze zdravotních důvodů dostat nemohou.
Ochranu proti už skoro zapomenutým infekcím však lze obnovit očkováním. Předtím je možné se dát vyšetřit na přítomnost protilátek. Očkování nebo vyšetření provede buď praktický lékař, nebo očkovací centrum, jejichž seznam je na stránkách krajských hygienických stanic. Svá očkovací centra mají i velké nemocnice.
Zjišťování hladiny protilátek se provádí z odebrané krve, vyšetření si hradí pacient sám, cena se pohybuje mezi třemi až čtyřmi sty korun. Podle Prymuly ale výsledek není nikdy stoprocentní, jde jen o orientační údaj. „Kromě protilátkové imunity existuje i imunita buněčná, která je v řadě případů schopna ochránit organismus před nákazou, i když zjištěné hladiny protilátek jsou pod protektivní (ochrannou) hladinou,“ vysvětluje Prymula, proč podle něj nejsou nutné masové kontroly.
Ne každá vakcína chrání navždy
Nemocí, jež se také vrací, je dávivý kašel. Choroba dříve běžná, nikoli však banální, je nejrizikovější pro malé děti, které se při dlouhých záchvatech kašle doslova dusí. Jen letos je už 166 nemocných, loni jich bylo za celý rok 752. Protilátky proti němu nejsou trvalé. Po základním očkování aplikovaném do dvou let věku dítěte dochází rychle k poklesu protilátek, proto by se povinné přeočkování u dětí ve věku 5 a 10 let nemělo oddalovat na pozdější dobu.
Lékaři ignorují očkování proti chřipce, mohou tak nakazit svoje pacienty |
Poslední sérologický průzkum z roku 2013 ukázal, že 20 až 45 procent dospělých nemá proti dávivému kašli prokazatelné protilátky. Přeočkování se doporučuje hlavně těhotným ženám ve III. trimestru, protože matka tak chrání přenesenými protilátkami dítě ihned po narození až do doby, než může být samo očkované. Nežádoucí účinky vakcíny nebyly prokázány.
Ostatní dospělí mají možnost o očkování proti dávivému kašli požádat při povinném přeočkování proti tetanu. Kombinovaná vakcína obsahuje právě ochranu i vůči dávivému kašli a záškrtu. Je to však varianta, kterou si pacient musí zaplatit, zadarmo má jen povinné přeočkování proti tetanu samostatnou vakcínou.
Říci však, jak dlouho která vakcína účinkuje a kdy je dobré dát se přeočkovat, není snadné. U každé může být délka ochrany jiná. Například u žloutenky lékaři předpokládají doživotní ochranu. Naproti tomu u tetanu je to 10 až 15 let, u mladých dospělých až 20 let.
„U vakcín, které známe desítky let, dokážeme být přesnější v odhadu délky ochrany. U nových vakcín se ale jen domníváme, jakou budou mít délku ochrany. Časem můžeme dojít ke změně doporučení intervalu aplikace.Třeba u meningokokových nákaz typu C jsme říkali, že očkování bude nadlouho, a dnes víme, že bezpečně chrání jen několik let,“ vysvětluje Hana Cabrnochová.
Průvodce očkováním
Tyto zkušenosti pak lékaře někdy vedou ke změně očkovacího kalendáře, jako loni u příušnic. Sérologický výzkum prokázal, že mladí očkovaní chlapci měli nižší hladinu protilátek a příušnice se začaly v této skupině více objevovat. Proto byla druhá dávka trojvakcíny spalniček, zarděnek a příušnic posunuta z věku kolem dvou roků na věk 5 až 6 let. „Očekáváme prodloužení délky ochrany až do období dospívání,“ uzavírá Cabrnochová.
Nyní ministerstvo zdravotnictví změny v povinném očkovacím kalendáři nechystá. U nepovinných očkování se ale jedná o tom, že by pojišťovna hradila vakcínu proti meningokokové infekci. Loni se s touto infekcí léčilo 68 lidí, o dvacet pět víc než o rok dříve. Deset lidí zemřelo. Všechna úmrtí byla způsobena typy B a C, proti kterým existuje očkování.
Povinná docházka, nebo zdraví dětí?
Je to skutečně velký paradox: Pokud chtějí rodiče své dítě zapsat do mateřské školy ve třech nebo čtyřech letech jeho věku, musí být podle zákona očkováno. Jenže při zápisu až v pěti letech už to nikdo nezkoumá. Poslední rok školky je totiž povinný a absence očkování nemůže být podle ministerstva školství překážkou v plnění povinné docházky.
Školský zákon je tak nadřazen normě o ochraně veřejného zdraví. Takže u všech pětiletých dětí nastupujících do školky se doklad o očkování nevyžaduje. „Celé je to nesmyslné. Snad se nám podaří vrátit alespoň povinnost, že se očkování v pěti letech do přihlášky uvede. Hlavně z epidemiologických důvodů, aby v případě epidemie bylo zřejmé, kolik neočkovaných dětí bylo v kontaktu s onemocněním,“ říká místopředsedkyně České vakcinologické společnosti ČLS JEP Hana Cabrnochová.
Otázkou povinného očkování se zabývala i veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. Ve svém doporučení připomněla, že k nepovinnému předškolnímu vzdělávání neočkované dítě přece jen přijmout lze, má-li rodič doklad, že dítě je proti nákaze imunní nebo ho nelze očkovat kvůli zdravotnímu stavu.
Rodiče s očkováním otálejí
Dalším problémem je, že řada rodičů své potomky nechává očkovat pozdě. Týká se to hlavně kombinované vakcíny proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím. Data ukazují, že třeba u dvouletých dětí narozených v roce 2014, které v tomto věku už měly mít první dávku této vakcíny, byla proočkovanost jen 75 procent. O rok později, tedy u tříletých dětí už proočkovanost vzrostla na 83 procent, neboť rodiče nemůžou očkování už o moc déle odkládat, chtějí-li dítě zapsat do školky dříve než v pěti letech. Tento opatrný přístup praktikují z obav z vedlejších účinků vakcíny.
Očkovací podvod: doktor falšoval data a tajně připravoval vlastní vakcínu |
Odpůrci očkování také často poukazují na to, že následně není možnost vymoci odškodnění za případnou prokázanou újmu dítěte očkováním.
Ministerstvo zdravotnictví už zákon o odškodnění následků po povinném očkování připravilo, Legislativní rada vlády ho projedná brzy. Normu připomínkovalo i sdružení Rozalio, které se zasazuje o svobodnou volbu rodičů při očkování.
Resort mu v námitkách vyšel vstříc třeba v tom, že se bude odškodňovat i případné úmrtí po očkování. „Se zákonem jsme velmi spokojeni. Teď rozporujeme jen retroaktivitu,“ řekla MF DNES předsedkyně spolku Martina Suchánková. Odškodňování případů újmy z minulosti, které žádala i ombudsmanka, ministerstvo zamítlo. Změnila se však účinnost normy. Odškodnit bude možné už po patnácti dnech od publikace zákona ve Sbírce zákonů.
