Společně diskutoval šéf Pirátů Ivan Bartoš, předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, ministr kultury Lubomír Zaorálek za ČSSD a Magdalena Davis za Stranu Zelených. Ministr průmyslu a obchodu a také dopravy Karel Havlíček za ANO se na poslední chvíli omluvil, stejně tak nedorazil žádný zástupce za SPD, KSČM a hnutí Přísaha. Diskuzi pořádala organizace Greenpeace společně s hnutím Duha, hnutím Fridays for Future a asociací ekologických organizací Zelený kruh.
Podle všech diskutujících by Česká republika měla nejpozději k roku 2050 směřovat ke klimatické neutralitě. „Česká republika se zavázala ke společnému evropskému postupu k uhlíkové neutralitě, schválila to vláda, ale splnilo se asi 10 procent. Důležitá je restrukturalizace ekonomiky a energetiky, stejně tak i ochrana prostředí,“ řekl v debatě Bartoš. I podle Pekarové je Zelená dohoda příležitostí. Pro Zelené je klimatická krize ve volbách bodem číslo jedna.
Politici se shodují, že historicky chyběla vůle věnovat se ekologickým tématům. Bartoš i Pekarová opět také kritizovali střet zájmů premiéra Andreje Babiše. „Hrozí, že peníze z Evropské unie Česko nebude moci využít a ztratíme krok,“ řekla Pekarová. „Nějaké drobné kosmetické věci, jako například program Dešťovka, tady vznikly. Nicméně za doby ministra Brabce emise skleníkových plynů rozhodně neklesly. Pokud bych měla současnou vládu oznámkovat za práci pro zlepšení životního prostředí, dostala by pětku,“ dodala Davis. Zelení do budoucna požadují také zastropování zemědělské dotace. „Musí být jasné, komu půda patří,“ komentovala Davis.
Plyn dočasně, jádro až na Zelené politici chtějí
Koalice SPOLU chce pokračovat v jaderné energetice, ale ne s pomocí Ruska a Číny. „V tendru na dostavbu Dukovan nebylo splněno nic, co jsme chtěli,“ řekl předseda Pirátů. Za jadernou energii se staví také ČSSD, podle Zaorálka se však nelze kompletně odříznout od Ruska.
Plyn, který není bezemisním zdrojem, musí být podle politiků pouze dočasným řešením.
Velkým tématem je i nedávno vydaný zákaz prodeje aut se spalovacími motory, který Evropská komise žádá od roku 2035. Premiér Andrej Babiš minulou středu v pořadu Rozstřel zákaz odmítl. „Nebudeme souhlasit se zákazem prodeje aut se spalovacími motory,“ řekl s tím, že jde o politiku.
Zákaz spalovacích motorů potřebuje podle Pekarové další debatu. „Na delší vzdálenost jsou budoucností železnice, na kratší kolo nebo pěší chůze,“ říká Davis.
Podle Zaorálka máme ale větší problém, a tím je nedostatek energie do elektromobilů. „My nemáme elektřinu do elektromobilů, pokud chceme všichni jezdit elektromobily, potřebujeme další čtyři Temelíny,“ podotkl ministr.
Vyšetřování Bečvy pod palbou kritiky
„Nelíbí se mi, že není výsledek, ale nemohu posoudit, co je ve spisech, jako člen vlády nemůžete do vyšetřování vstupovat,“ řekl Zaorálek, který na Bečvě prý několikrát byl. Vyšetřovací komise podle Bartoše dlouhodobě nefunguje. „Když si podnikatel z chemického průmyslu obsadí půlku rezortu svými lidmi, nebude tam nikdo extra horlivý to vyšetřit,“ kritizoval Bartoš.
Podle Pekarové se ve vyšetřování stalo velké množství chyb. „Až se zbavíme Babiše, bude konečně jasné, jak to s Bečvou bylo,“ řekla. Magdalenu Davis pak v souvislosti s havárií trápí ještě další věc: „I kdyby se našel viník, náš systém ho neumí potrestat a pokuta by byla symbolická.“
Minulý čtvrtek o havárii jednali členové sněmovní vyšetřovací komise. Mají pochybnosti o tom, zda ji způsobily kyanidy. Nemají totiž k dispozici výsledky rozborů a neviděl je ani žádný z hostů, které si na jednání ve Zlínském kraji pozvali.
„Nikdo to neviděl na vlastní oči. Informaci o tom, že za úhyn ryb v Bečvě mohou kyanidy, zveřejnila čtyři dny po havárii Česká inspekce životního prostředí. Musíme si výsledky vyžádat, protože není jasné, co vlastně řeku otrávilo,“ potvrdil předseda KDU-ČSL a bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka. Výsledky rozborů navíc nejsou veřejnou informací, stále totiž neskončilo policejní vyšetřování ekologické havárie. Závěrečnou zprávu předloží vyšetřovací komise Poslanecké sněmovně před koncem září. Její součástí budou konkrétní návrhy na změnu vodního zákona.
Důl Turów trápí Greenpeace
Greenpeace je nevládní nezisková organizace pro ochranu životního prostředí. V květnu vyvěsili její aktivisté a aktivistky z Mánesova mostu v Praze transparent s nápisem Konec doby uhelné. V tu dobu jednala vláda ohledně doporučení Uhelné komise skončit v Česku s využíváním uhlí pro výrobu elektřiny a tepla v roce 2038, které vláda nakonec neschválila, ale pouze ho vzala na vědomí.
V červnu pořádala organizace pochod odpůrců dolu Turów. Na tři desítky účastníků pochodovaly z pražského Klárova k Hrzánskému paláci, kde odpoledne jednala vláda. Demonstranti si přinesli transparenty, předváděli demonstrativní „přípitek“ i „koupel“ v uhlí. Chtěli, aby Česko nestahovalo žalobu na Polsko ohledně těžby v uhelném dole Turów a požádalo Soudní dvůr Evropské unie o vyměření sankcí proti Polsku, což se nakonec také stalo.
Spor s Polskem: Dřív postavíme na Marsu stanici, než zavřeme důl, říkají těžaři |
České úřady se na unijní justici obrátily v únoru tohoto roku s žalobou proti rozšiřování dolu. Soud EU v květnu Polsku nařídil, aby okamžitě přerušilo veškeré práce v dole nedaleko českých hranic. Polský premiér Mateusz Morawiecki ale oznámil, že Polsko nařízení nedodrží, neboť by pro jeho zemi mělo velmi negativní důsledky. Vláda požádala v reakci na pokračující těžbu Soudní dvůr EU, aby udělil Polsku pokutu ve výši 5 milionů eur za každý den těžby. Zároveň ale začala na úrovni ministrů jednat s Varšavou o mezivládní dohodě.
Tisíce studentů protestovaly za klima
Hnutí Fridays for Future pořádalo v roce 2019 několik studentských stávek. Ta největší se uskutečnila na Staroměstském náměstí v Praze. Dva tisíce mladých lidí se tenkrát připojilo k celosvětovému protestu za lepší ochranu klimatu. Podle mluvčího organizátorů protestu Petra Doubravského posunuly tyto protesty dobrým směrem debatu o snižování emisí skleníkových plynů v Česku.
Stávky se mimo studentů zúčastnily některé firmy, připojily se i státní instituce a neziskové organizace. Zavřeno měly všechny pobočky kosmetického řetězce Lush a studenty podporoval například Divadelní ústav nebo zaměstnanci Ministerstva zahraničních věcí.
