"Došli jsem k tomu, že je třeba, aby byla zachována kontinuita. Dohodli jsme se, že bude nejlepší, když bude rada volena po částech," řekl po své rezignaci Jirák.
Kinclová a Erben chtějí podle rezignačního dopisu svým krokem předejít snaze Poslanecké sněmovny odvolat Radu ČT prostřednictvím usnesení, že veřejnoprávní televize porušuje zákon.
"Máme za to, že takové usnesení sněmovny by ve svém důsledku Českou televizi poškodilo," uvedli oba odstupující členové rady. Domnívají se, že zvolením nového ředitele televize Dušana Chmelíčka už splnili všechny své povinnosti a nemají důvod v radě setrvat.
Předseda rady Jan Jirák se zatím nechtěl ke kroku Kinclové a Erbena vyjadřovat. Další z členů rady Juraj Podkonický na dotaz ČTK připustil, že svou rezignaci už delší dobu zvažuje, zda se k ní také rozhodne, však nechtěl zatím říci.
"Jednotlivé rezignace členů rady nic neřeší, rada by měla odejít jako celek," řekl ČTK František Schildberger, který radu právě k takovémuto kroku vyzval ještě před zvolením Dušana Chmelíčka do čela veřejnoprávní televize a této volby se poté neúčastnil. Rezignaci rady chce také na jejím jednání prosazovat. Podle něj by navíc v této chvíli neměla Poslanecká sněmovna za odstupující členy rady dosazovat nové členy jednotlivě.
Rada veřejnoprávní televize, jejíž členové se sešli k pravidelnému jednání v sídle České televize, čelí v současnosti ostré kritice nejen odborné veřejnosti a pracovníků televize, ale i členů sněmovního mediálního výboru.
Kinclová v úterý při panelové diskusi členů rady s pracovníky ČT řekla, že se rada na jednání bude situací zabývat a naznačila možnost jejího odchodu. Členové profesních organizací a televizní pracovníci byli proti tomu, aby dosavadní rada volila nového ředitele poté, co na funkci rezignoval Jakub Puchalský.
Podle nich rada svým dlouhodobým chováním a údajně neprůhledným jednáním ztratila morální právo vybrat nového generálního ředitele. Řada zástupců těchto subjektů se opakovaně vyslovila pro návrat bývalého ředitele Iva Mathého.
Rozhovor MF DNES s Janem Jirákem:
Rada je ve sporu s řadou lidí, s nimiž teď bude muset jednat. Myslíte, že to bude možné?
Podle mě to možné bude. Na těch vztazích se nic nezmění. Konflikt, který se kolem nás odehrává, je ve skutečnosti nespokojenost s výsledkem. Rada ovšem měla právo takto rozhodnout a jednala jen podle zákona.
Úterní veřejné jednání s vašimi kritiky ale bylo tvrdé...
Nebyla to příjemná zkušenost. Uvědomil jsem si, že jsme s těmi lidmi měli mnohem víc mluvit. Na druhé straně jsem se znovu utvrdil v tom, že rada nesmí být ničím nástrojem. Ani profesních organizací, ani zaměstnanců, tím méně politiků. Je dobré všechny vyslechnout. Ale mezi vyslechnout a poslechnout je rozdíl.
Rozhodnutí rady není jednoznačné. Vy necítíte vinu za situaci, která v ČT nastala?
Cítíme díl odpovědnosti. Není tam provinění. Mám dojem, že rada si počínala možná ne vždycky úplně správně, ale určitě naprosto poctivě.
Jak se nyní díváte na konkurs, při němž jste vybrali nového ředitele? Ani teď si nemyslíte, že jednání mělo být víc otevřené?
Myslím si, že to byla regulérní volba. Neměl jsem důvod měnit názor. Kdybych byl na začátku a znovu s kolegy rozebíral, jak tu záležitost provést, tak bych asi byl pro veřejná slyšení. Nebyl bych pro veřejnou volbu.
Jaká je podle vás nyní šance, že Dušan Chmelíček v ředitelském křesle uspěje?
Pan Chmelíček vstupuje do mnohem méně příznivého klimatu, než do jakého měl před dvěma lety šanci vstoupit Jakub Puchalský. Z těch několika málo naznačených rozhodnutí vyplývá, že je zřejmě rozhodný. Podle mě si je vědom, jak chce tu instituci stabilizovat, takže po mém soudu má dost šancí.
| Jan Jirák narozen 1958 V roce 1982 absolvoval Filosofickou fakultu UK, obor angličtina-čeština. Učil český jazyk a stylistiku na Fakultě žurnalistiky UK. Od roku 1990 přednáší na Fakultě sociálních věd UK problematiku médií, zajímá se hlavně o roli jazyka a řeči a o analýzy zpravodajství. V roce 1993 se podílel na založení katedry masové komunikace na FSV UK, o tři roky později pomáhal založit Centrum pro mediální studia téže fakulty - první nekomerční instituci věnující se studiu médií v ČR. V letech 1992 - 1997 působil jako proděkan FSV UK. V první polovině 90. let přispíval hojně fejetony do Lidových novin, později spolupracoval s časopisem Týden. Od roku 1996 je šéfredaktorem odborného profesního časopisu KMIT věnujícího se problematice médií a novinářské práce. Je spoluautorem učebního textu Jazyk ve společenském kontextu. V průběhu 90. let přednášel a působil na několika univerzitních pracovištích v Evropě a USA. Televize ho fascinuje jako médium se spoustou nevyužitých možností obohacujících život jednotlivce i společnosti. |
| Alena Kinclová narozena 22.7.1958 Vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, v letech 1990 - 1996 působila ve funkci ředitelky kanceláře zabývající se potíráním pirátství a ochranou autorských práv v audiovizi. Od roku 1996 pracovala jako právní expert pro oblast médií v procesu sbližování čs. práva s právem Evropských společenství financovaného Evropskou komisí z prostředků programu PHARE. A. Kinclová považovala členství v Radě ČT za poctu s ohledem na význam tohoto media. ČT by se podle ní měla vyznačovat především vysokou kvalitou "služby veřejnosti", a priory v případě zpravodajství a tudíž být zárukou objektivní informovanosti společnosti. |
| Václav Erben narozen 2.11. 1930 Vystudoval divadelní dramaturgii a rozhlasovou režii na divadelní fakultě AMU. Pracoval v Československém rozhlase v Ostravě jako režisér, pak působil v Praze jako novinář, redaktor v nakladatelství Orbis v ČTK. Byl dramaturgem, scénáristou a vedoucím tvůrčí skupiny ve Filmovém studiu Barrandov. V jeho skupině vznikly např. filmy: Pavučina, Stíny kapradiny, Kukačka v tmavém lese, je autorem literárních děl Orlí dvůr, Bez civilu, historických románů Paměti českého krále Jiříka z Poděbrad, Trapný konec rytíře Bartoloměje a dvanácti detektivních příběhů s kpt. Michalem Exnerem. V roce 1991 byl náměstkem ve vydavatelství Magnetpress, v letech 1993 - 1995 tiskovým mluvčím ČSSD. Televize je pro něj instituce s nesmírným vlivem na společnost. Je proto nezbytné soustavně usilovat o vysokou profesionální úroveň pořadů. Předpokládá mimořádnou odbornou úroveň zaměstnanců a externích spolupracovníků. |
| Zdroj:Internetové stránky ČT |
