Milena Králíčková, rektorka Univerzity Karlovy
Milé čtenářky a čtenáři,
ve světle tragických událostí ze čtvrtka 21. prosince, které šokovaly a zdrtily nejen akademickou obec Univerzity Karlovy, ale i českou veřejnost, se mi jen velmi těžko hledají slova, která by vyzněla optimisticky, jak by tomu u novoročního přání mělo být. Když se však zamyslím nad tím, co se stalo, a jak nás tyto události ovlivňují, přála bych nám všem do nového roku hlavně naději.
Naděje může mít řadu podob a každý ji nalézá v něčem jiném – nadějí mohou být naše víra, přátelství, práce či láska. Hlavní však je neztrácet ji, hýčkat ji a opatrovat, protože bez ní je těžké hledat smysl života. Naděje znamená budoucnost, dává nám sílu jít dál. I za ty, jež již naději a světlo sami nést nemohou.
Nenechme se proto udolat zlem, nedávejme mu nad námi tu moc. Mé novoroční přání pro nás všechny bych tedy shrnula do parafráze slavného výroku pana prezidenta Václava Havla: „Ať naděje a láska zvítězí nad zlem a nenávistí!“