(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Reuters

Nikdo nebude brát zbraně jejich legálním držitelům, ujišťuje ministr

  • 279
Tří set tisíc lidí se může dotknout novela zákona o zbraních, kterou ve středu schválila vláda. Návrh reaguje na směrnici EU, jíž v Česku kritizovali politici i někteří střelci. Zabavování nově zakázaných zbraní sice nehrozí, ale námitky mají například vojensko-historické spolky. Všem držitelům zbrojních průkazů se zkrátí jeho platnost.

„Chci ujistit všechny legální držitele zbraní. Nikdo jim nebude žádné zbraně brát,“ řekl po jednání vlády ministr vnitra Lubomír Metnar. „Jako členský stát Evropské unie musíme směrnici, se kterou jsme nesouhlasili, začlenit do našeho právního řádu do letošního 14. září,“ uvedl ministr.

Norma zavádí k dosavadním čtyřem kategoriím zbraní dvě nové. K již existující kategorii zakázaných zbraní označované jako A přibude rovněž zakázaná skupina A-I. Do té mají patřit zbraně samonabíjecí (střílí jednotlivě) předělané z původně samočinných zbraní (automatické, střílející dávkou).

Nedostatečně znehodnocené automaty použili v roce 2015 teroristé při útocích v Paříži, na což reagovala Evropské komise návrhem zpřísnit pravidla pro držení zbraní. Unijní směrnice přijatá v březnu musí být zapracována do právních řádů členských zemí do září příštího roku.

Hlavní změny v novele:

  • Zavádění dvou nových kategorií zbraní: A-I a C-I. Jde o zbraně, které dnes tvoří podmnožinu zbraní kategorie B, resp. D.
  • Zpřesnění podmínek nabývání vlastnictví, držení a nošení vybraných kategorií zbraní a střeliva. Vymezení důvodů, pro které lze žádat o udělení výjimky.
  • Omezení velkokapacitních zásobníků.
  • Kontrola a předávání informací mezi držiteli zbrojních licencí a Policií České republiky a mezi členskými státy navzájem.
  • Doba platnosti zbrojního průkazu se v souladu s požadavky revidující směrnice zkrátí z deseti let na pět let.
  • Úprava výše souvisejících správních poplatků.   
  • Zdroj: MV ČR

Europoslanci sice směrnici zmírnili, přesto u odborné veřejnosti v Česku vzbudila negativní reakce a šířily se i zvěsti o odzbrojování obyvatelstva.

Avšak ani v případě, že novela projde parlamentem v této podobě, nebude to znamenat, že stát začne lidem zbraně, které „spadnou“ mezi zakázané, zabavovat.

„Pokud byla daná zbraň v držení stávajícího držitele zbrojního průkazu již k 13. červnu 2017, týká se této konkrétní zbraně tohoto konkrétního držitele paušální výjimka, a nové restrikce se na ně nepoužijí,“ vysvětlila pro iDNES.cz mluvčí vnitra Klára Pěknicová.

Návrh předpokládá, že ostatní si budou moci o výjimku zažádat na policii. „V žádném případě však stát nebude tyto zbraně vyvlastňovat či jinak odebírat,“ dodala mluvčí. Nicméně kdo si zbraň kategorie A-I pořídí a výjimku nedostane, bude ji muset „uložit u policie, nebo licencovaného podnikatele a následně zajistit její odprodej, znehodnocení, úpravu na zbraň jiné kategorie, nebo eventuálně její zničení“.

Kromě „předělávek“ nová kategorie zakázaných pamatuje i na kombinaci samonabíjecích zbraní s velkokapacitními zásobníky. Pro krátké zbraně zapovídá zásobníky s více než dvaceti náboji, dlouhá samonabíjecí puška se stává nelegální s vloženým zásobníkem na více než deset nábojů. Mezi nepovolené by se rovněž měly zařadit zbraně, které mají teleskopickou pažbu a po jejím sklopení jsou kratší než 60 centimetrů.

Nejisté vyhlídky pro nadšence historie

Povinnost nově se registrovat přinese novela také některým majitelům zbraní, kteří dosud neměli ohlašovací povinnost. Týká se to například historických, znehodnocených nebo plynových zbraní, které budou nově spadat do přísnější kategorie C-I. Obavy, že majitelé těchto zbraní budou potřebovat zbrojní průkaz, se však nepotvrdily.

Ani ministerstvo dosud neví, jakého počtu zbraní se změny dotknou. Co se týče samonabíjecích zbraní, dosud patřících do kategorie B, odhady hovoří o desetitisících kusech. V případě kategorie přesunů do kategorie C-I resort přiznává, že jde o „blíže neurčitelný počet“.

Vnitro připravilo novelu zákona kvůli zbraňové směrnici. Omezí zásobníky

Se směrnicí a z ní vycházející novelou nesouhlasí Iniciativa spolků vojenské historie, přestože v připomínkovém řízení se jí podařilo prosadit stávající podmínky pro nejstarší zbraně, jako jsou například doutnákové a křesadlové muškety z období třicetileté války a zbraně z napoleonských válek.

Člen iniciativy Martin Šavel vyhlíží problémy zejména pro zbraně z moderní doby, například druhé světové války. Směrnice se totiž odvolává na další předpisy, které zatím neexistují. „Tam můžeme jen odhadovat, nicméně dle již známých evropských předpisů s příbuznou tématikou víme, že podmínky budou velice náročné, budou-li vůbec splnitelné,“ uvedl pro iDNES.cz Šavel.

Navíc se obává, že Evropská komise chce v budoucnu pravidla zpřísňovat. „Je zcela evidentní, že naši takzvanou implementační novelu psali odborníci, kteří problematice rozumí, což se o samotné směrnici rozhodně říci nedá,“ dodal.

Už teď se rýsují problémy například pro automaty z druhé světové války předělané na „slepé“ náboje. „Pokud byla ‚ostrá‘ zbraň klasifikována v kategorii A, zůstává v této kategorii i po úpravě na cvičné střelivo,“ potvrdila mluvčí vnitra Pěknicová. Jejich majitelé si proto budou muset zařídit výjimku.

Nepřehledný guláš nahradí nový zákon

Všech tří set tisíc střelců se bude týkat zkrácení platnosti zbrojního průkazu. Lidé si jej budou muset obnovit po pěti letech namísto deseti. Na druhou stranu se počítá se snížením správního poplatku z dnešních 700 na 400 korun.

Více papírování čeká vnitro a policii. Odhaduje se, že nákup potřebného hardwaru a softwaru by mělo do roku 2020 přijít na více než 15 milionů korun. Lze očekávat, že vládou novela projde, jelikož vnitro se vypořádalo s 41 připomínkami z jiných resortů a úřadů a kabinetu je překládána bez rozporu.

Resort přiznává, že výsledek bude zmatečný a bude nutné napsat nový zákon od začátku. „Výsledkem přijetí návrhu zákona bude na jedné straně zajištění důsledné implementace revidované směrnice, a tedy splnění transpoziční povinnosti České republiky, na straně druhé ovšem nevyhnutelně nekoherentní a díky tomu i nepřehledný tuzemský právní předpis,“ píše se v důvodové zprávě.

Česko se ještě pokouší zrušit celou směrnici u Soudního dvora EU. Kritici postupu tehdejšího ministra vnitra Milana Chovance nicméně upozorňovali, že Česká republika byla na rozdíl od jiných členských států při vyjednávání pasivní a své podmínky si neprosadila. To kontrastuje s příkladem Švýcarska, které v EU není a které má specifickou střeleckou tradici, přičemž s implementací směrnice nemá problém.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video