Nemocnice příliš ozařovala pacienty, může dostat pokutu až deset milionů

Desítky, možná stovky pacientů zlínské onkologie byly v letech 2003 až 2005 nadměrně ozařovány při radioterapii, aniž to tušily. Nevěděli to ani sami lékaři, kteří se navíc snažili ve chvíli, kdy na to přišli, vše zatajit. Případ řeší Státní úřad pro jadernou bezpečnost a nemocnici může udělit pokutu až 10 milionů.

Lineární urychlovač sloužící k ozařování onkologických pacientů. Ilustrační foto | foto: MF DNES

Podle odborníků by pacienti na nadměrné ozařování neměli doplatit dalšími zdravotními komplikacemi. Dávky byly podle úřadu vyšší o 15 až 40 procent. Vážné následky by mohly mít dvoj- až trojnásobné hodnoty ozařování.

"Vyšší i nižší dávka je pokaždé nežádoucí. Vždy je totiž spojena s určitým rizikem," řekla Karla Petrová ze Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Vystaveni většímu záření byli pacienti s rakovinou kůže a se záněty kloubů. Právě tyto choroby léčí rentgenový ozařovač Gulmay – a ten měl od roku 2003 špatně nastaveny hodnoty ionizujícího záření. Byly vyšší až o 40 procent.

FAKTA

Ozařování při radioterapii

Používá se u pacientů s rakovinou kůže či záněty kloubů. Ionizující záření na konkrétní místo pacienta má léčebné účinky. Je však nutné, aby mělo přesnou hodnotu, kterou určí lékař. Uškodit mohou vyšší i nižší dávky.

Mohla porucha ublížit pacientům?

Vyšší dávky o 40 procent, které aplikovali ve zlínské nemocnici, by neměly být přímo nebezpečné.
Podle odborníků by musely být dávky dvoj- až trojnásobné, aby mohly způsobit vážné následky. Záleží také na tom, jaká část těla a z jakého důvodu se ozařuje.

Nemocnice rentgen sice musí kontrolovat každý měsíc, důkladněji pak každý rok, na nic však nepřišla. Chybu odhalila až při další zkoušce po dvou letech.

Hned ji sice napravila, ale vzápětí udělala další. Nenahlásila nic Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost, jak jí to ukládá zákon. Naopak – vše se snažila spíše před úřadem i veřejností utajit.

"Udělali jsme chybu, že jsme to nenahlásili. Ale nemělo to klinický dopad na pacienty, tak jsme to nepovažovali za tak závažný problém," řekl primář zlínského onkologického centra Milan Kohoutek.

Podle Petrové je však takový přístup trestuhodný. Nemocnice navíc v následujících třech letech problém s ozařováním zatajila i před kontrolory Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, kteří ji opakovaně prověřovali.

Nadměrným ozařováním prošlo několik desítek, možná stovek pacientů. Přesné číslo úřad ještě neví a chce ho po zlínské nemocnici. Ta mu poskytla zatím jen 24 protokolů o radiologickém měření. Podle Kohoutka může jít o desítky případů.

"Rentgenových ozařování vyššími hodnotami tam bylo možná až devět tisíc. Týkalo se odhadem 1 500 lidí," řekl dnes už bývalý radiologický fyzik zlínské onkologie Jindřich Žaludek, který tam v inkriminovanou dobu pracoval.

Pacienty, kteří byli nadměrně ozařováni, sledujeme

Právě on Státní úřad pro jadernou bezpečnost o nadměrném ozařování v roce 2009 informoval. Rok předtím musel ze svého zaměstnání odejít.
"Snažil jsem se na problém s ozařováním upozornit, pak jsem nečekaně a bezdůvodně dostal výpověď," řekl Žaludek.

Podle Kohoutka to byl Žaludek, kdo špatné hodnoty na rentgenovém ozařovači nastavil. A proto dostal vyhazov. Primář zlínské onkologie tvrdí, že všechny pacienty, kteří byli nadměrně ozařováni, jeho oddělení sleduje. A nejsou u nich dodnes patrné žádné zdravotní komplikace, které by s tím byly spojené.

"Přijali jsme také nové fyziky, tak by se nic podobného nemělo opakovat," řekl primář Kohoutek.

Případem zlínské onkologie se zabývala už také policie. Nezjistila však, že by se lékaři dopustili trestného činu nebo přestupku. S primářem Kohoutkem však Česká lékařská komora vede disciplinární řízení.