Informovat budou třeba i o tom, jak často tam nastávají pooperační komplikace. Nutí je k tomu první náměstek ministerstva zdravotnictví David Rath. Nemocnice se tomu léta úspěšně bránily.
Tvrdily, že to nejde, protože by pak každý automaticky považoval za špatné nemocnice s vysokou úmrtností a nikdo by už nebral ohled na to, že tyto ústavy jsou zároveň centrem pro nejtěžší pacienty, například lidi s rakovinou.
Rath nyní pohrozil šéfům fakultních nemocnic, že přijdou o část platu nebo i o místo, pokud nesplní některý ze zadaných úkolů - především zveřejnit údaje o léčbě, ale i tvrdě šetřit v hospodaření a pravidelně zvyšovat plat lékařům.
"Jsou to tvrdé podmínky," přiznává předsedkyně Asociace nemocnic Jaroslava Kunová. Jen čísla však lidem příliš nepomohou. "Každý může vyvěsit na internet, co chce. Důležitý bude až ten druhý krok: že si někdo, kdo tomu rozumí, dá tu práci, čísla vezme a nemocnice porovná," říká bývalý šéf fakultní nemocnice Motol Pavel Vepřek.
Sám založil sdružení, které za zveřejňování informací o kvalitě léčby léta bojuje, a to i u soudu. "I tak je dobře, že se to konečně odtajní," dodává.
Co všechno se tak pacienti dozvědí? Třeba počet prohraných soudních sporů a stížností. Nebo průměrnou délku hospitalizace či počet lidí, které nemocnice odmítla přijmout a poslala jinam. Ale i to, jak jsou lidé s péčí a s chováním zdravotníků spokojeni. Nemocnice si totiž povinně budou muset každé čtvrtletí dělat ankety mezi velkým vzorkem pacientů.
Potíž je, že fakultních nemocnic je v Česku jen jedenáct. Zbývajících 160 nespravuje stát, takže jim ani nemůže nařídit zveřejňování údajů. I to se však může brzy změnit. V Poslanecké sněmovně leží zákon, který by zveřejnění dat o kvalitě léčby nařídil zdravotním pojišťovnám.
