Na rozdílné pohledy upozornili studenti historie na Pedagogické fakultě Západočeské univerzity v rámci ojedinělého badatelského projektu. V něm srovnali tři české učebnice dějepisu a dvě německé. Výzkum ukázal, že obě země mají problém s popisem dění u svého souseda.
"Píše se o berlínské zdi, ale železnou oponu oddělující Bavorsko a západní Čechy všechny učebnice opomíjejí," řekla jedna ze studentek, Barbora Tomanová.
Německé učebnice dějepisu také hovoří o prvomájových průvodech v Československu jako o klíčových událostech tehdejší doby. O husákovské normalizaci, která na desetiletí poznamenala celé tehdejší Československo, v nich ale není ani slovo.
České učebnice zase zcela mlčí o smrti Jana Masaryka, který se krátce po komunistickém puči zabil pádem z okna v Černínském paláci. Obě německé učebnice Masarykovu smrt popisují jako sebevraždu, byť podle oficiální verze české policie byl Jan Masaryk zavražděn.
"Je to mimo jiné i proto, že vysvětlení příčiny jeho smrti je sporné. A učebnice by se měly sporným momentům vyhýbat," soudí Helena Východská z pedagogické fakulty, která studenty při jejich práci vedla.
A co z bádání vyplynulo? Jednoznačné doporučení pro autory učebnic dějepisu z obou zemí, aby se příště sešli a při zpracovávání moderních dějin spolupracovali.