Leden Prezidentské volby
Hned se začátkem nového roku byly hlavním tématem prezidentské volby. O Hrad v prvním kole, které proběhlo 13. a 14. ledna, zabojovalo hned devět kandidátů.
První kolo nakonec vyhrál Petr Pavel, který získal podporu od 35,4 procent voličů. Druhé místo obsadil šéf hnutí ANO a expremiér Andrej Babiše, kterého v prvním kole volilo 34,9 procent voličů. Třetí příčku pak obsadila Danuše Nerudová, která získala podporu od 13,9 procenta voličů.
Prezidentské volby 2023 |
Ve druhém kole, které se konalo v pátek 27. a sobotu 28. ledna, se mezi sebou utkali Pavel a Babiš. Volební účast dosáhla 70,25 procent. Vítězem se nakonec stal se ziskem 58,32 procent hlasů Pavel.
„V této volbě vyhrály pravda, důstojnost, respekt a pokora,“ řekl v lednu nově zvolený prezident Pavel ve svém prvním projevu ve volebním štábu.
Bývalý premiér Babiš tehdy uznal porážku a poblahopřál vítězi. Na tiskové konferenci ve štábu na pražském Chodově mu popřál, aby byl prezidentem všech občanů, vnímal jejich problémy a bojoval za české zájmy. „Přeju vám svět bez Babiše,“ řekl tehdy v nadsázce expremiér.
Březen Konec mandátu Miloše Zemana
Po deseti letech skončil mandát prezidentovi Miloši Zemanovi. Ten mu vypršel o půlnoci na 9. března. V mezidobí několika hodin, než slib složila nová hlava státu, tak bylo Česko bez prezidenta.
Období bez prezidenta již v minulosti nastalo, když skončil na Pražském hradě Václav Havel a jeho nástupce Václav Klaus ještě nebyl zvolen. Tehdy mezidobí trvalo déle než měsíc. Několik hodin „prezidentského bezvládí“ nastalo i před nástupem Zemana.
Česko bude 14 hodin bez prezidenta, zastoupí ho Fiala, Vystrčil a Pekarová |
Konec Zemana ve funkci prezidenta média označovala jako odchod jedné z největších postav tuzemské polistopadové éry. Zatímco části lidí to bylo líto, druhá se ani nesnažila skrývat radost, nebo dokonce slavila.
Otevření nové kanceláře
Netrvalo však dlouho a Zeman si v dubnu otevřel svou kancelář v pražských Dejvicích. Po Zemanově boku zůstali i nadále spolupracovníci Vratislav Mynář, Jiří Ovčáček i Martin Nejedlý.
„Už je hodně odpočatý, těší se zpátky do víru práce. Během volna odpočíval a hodně toho přečetl, srovnával si myšlenky,“ řekl tehdy exkancléř Vratislav Mynář.
Bývalý prezident Miloš Zeman.
Dodal, že Zeman se na něj může kdykoliv obrátit, dokonce nastavil SOS tlačítko na telefonu Aligátor, který Zemanovi s Nejedlým dal. To v případě potřeby kontaktuje přímo bývalého kancléře.
Zeman má po konci mandátu nárok na padesátitisícovou rentu, důchod, který podle jeho dřívějšího vyjádření činí zhruba 23 000 korun, a také vůz s řidičem a policejní ochranku, která mu bude neustále nablízku.
21. února 2013 |
Březen Prezidentem Petr Pavel
Přesně 9. března se Česko dočkalo nového prezidenta. Stal se jím Petr Pavel, který v tento den složil ve Vladislavském sále Pražského hradu předepsaný slib. Pavel se tak po Václavu Havlovi, Václavu Klausovi a Miloši Zemanovi stal čtvrtým prezidentem v historii samostatné České republiky.
Poté, co Pavel složil slib do rukou předsedy Senátu Miloše Vystrčila, bylo z vrchu Petřína odpáleno 21 slavnostních dělostřeleckých salv. Krátce nato byla nad Pražským hradem opět vztyčena prezidentská standarta.
Po slavnostní inauguraci ve Vladislavském sále Pavel promluvil k lidem z balkónu na 3. hradním nádvoří a nechal také rozbalit zrestaurovanou prezidentskou standartu, kterou v roce 2015 na střeše Hradu vyměnila skupina Ztohoven za rudé trenýrky.
Inaugurace prezidenta Petra Pavla |
Pavel řekl, že standarta se stane součástí prohlídkového okruhu Hradu i s příběhem, který ji provázel. Pavlovo vystoupení doprovodila státní hymna v podání Kateřiny Marie Tiché a Kühnova dětského sboru.
Na zaplněném Hradčanském náměstí následně nová hlava státu položila květiny k soše TGM a pozdravila se s občany. Pavel podal ruku každému, kdo o to měl zájem. Rozdal několik podpisů, vyhověl i žádostem o selfie fotku.
8. března 2023 |
Inaugurace prezidenta republiky
Sledovat další díly na iDNES.tvDuben Konec Balaše ve funkci ministra
Ke konci dubna oznámil Vladimír Balaš konec na ministerstvu školství. Důvodem byly zdravotní komplikace, podle Seznam Zpráv především po prodělání covidu-19. V čele rezortu byl politik jen tři čtvrtě roku od doby, kdy nahradil Petra Gazdíka.
Balaš byl v říjnu 2021 zvolen poslancem za hnutí STAN, od podzimu se ale hovořilo o jeho zdravotních problémech, které jej měly brzdit v práci. Balaš v den svých narozenin uvedl, že rezignaci zvažoval od ledna.
„Jsem vyčerpaný a nejsem si jistý, že mám dost energie, kterou ministerstvo potřebuje. Měl jsem covid, který neprobíhal úplně jednoduše, a mám teď zdravotní problém, který přetrvává,“ řekl v minulosti Balaš pro Seznam Zprávy. Poslanecký mandát si prozatím renomovaný ústavní právník ponechal.
Již třetím ministrem školství za Starosty a nezávislé v tomto volebním období se poté stal bývalý rektor Masarykovy univerzity v Brně Mikuláš Bek. „Cením si navržení do pozice ministra školství a děkuji Vladimíru Balašovi za práci, kterou na resortu odvedl. Vzdělávání je pro Starosty a nezávislé dlouhodobě strategickou oblastí,“ uvedl v minulosti Bek.
Červenec Zelenskyj v Česku
Do České republiky 6. července dorazil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po příletu nejdříve zamířil na Pražský hrad, kde ho přivítal prezident Petr Pavel. „Je v zájmu České republiky, aby Ukrajina v okamžiku, kdy válka skončí, zahájila jednání o přístupu do NATO,“ řekl tehdy Pavel.
Zelenskyj poděkoval za českou pomoc. „To, co dělá Česko pro svobodu ukrajinského lidu, je znát,“ uvedl. „Pociťujeme to na obraně, v politice, ve všem, co děláme,“ řekl také Zelenskyj.
Při příletu doprovázely prezidenta Ukrajiny dva Gripeny. Zelenskyj se během návštěvy setkal i s premiérem Petrem Fialou a šéfy obou komor parlamentu. Před cestou do Prahy Zelenskyj stihl ještě navštívit Bulharsko. Hrad jeho přílet do Prahy potvrdil až poté, kdy to zveřejnil sám prezident Ukrajiny na Twitteru. Do té doby uvalil na informace o návštěvě embargo.
Česko od začátku Putinovy války patří mezi státy, které prosazují co největší pomoc Ruskem napadené zemi.
6. července 2023 |
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvSrpen Nejedlý a Blažek v restauraci
Vlnu reakcí vyvolalo srpnové setkání v restauraci ministra spravedlnosti Pavla Blažka a lobbisty Martina Nejedlého. „Včera (16. srpna pozn. red.) jsem se ve večerních hodinách bez předchozí domluvy nacházel poblíž mého pražského bydliště ve stejné restauraci jako Martin Nejedlý s rodinou a jeho známými, které jsem neznal,“ napsal tehdy Blažek na sociální síti.
K tomu doplnil, že vzhledem k nevídané bouřce, v jejímž průběhu nebylo možné restauraci opustit, si přisedl k jeho stolu. „Po čase se objevili redaktoři Seznam Zpráv a snažili se zjišťovat, co dělám v jedné restauraci s panem Nejedlým. Bylo to tak, jak popisuji,“ pokračoval Blažek ve své obhajobě.
Blažek a Nejedlý pět hodin u jednoho stolu. Hodně pršelo, hájí se ministr |
Ministr celý příspěvek uzavřel slovy, že chce předejít jakýmkoliv konspirativním smyšlenkám. „Žádná konspirace se na veřejném místě za přítomnosti desítek ostatních hostů restaurace skutečně nekonala,“ dodal Blažek.
Podle serveru Seznam Zprávy však u stolu po boku Nejedlého strávil pět hodin. Oba pak odcházeli těsně před zavírací dobou. Blažek do jiného podniku, Nejedlý po chvíli nasedl do svého černého mercedesu a odjel.
Prozradit, o čem spolu celou tu dobu mluvili, ale ministr podle Seznam Zpráv nechtěl. „O všem možném,“ odvětil. „Pořád je co si vykládat,“ neupřesnil obsah konverzací ministr.
Ohledně doby, kterou spolu u stolu strávili, Nejedlý reagoval slovy, že čas neměřil. „Vím, že má žena a děti odcházely. Do kolika jsme tam seděli, to nevím. Vím, že dvě třetiny z toho jsme opravdu měli starost, protože bouřka byla opravdu velká. Neumím říct, jak dlouho jsem tam seděl. Věřím tomu, že jsou dny, kdy se nesedí 10 minut v restauraci,“ pokračoval.
Od premiéra žlutá karta
Setkání za nevhodné označil premiér Petr Fiala. „Dostal žlutou kartu, myslím, že všichni rozumí, co to znamená,“ řekl Fiala, jak situaci s ministrem Blažkem vyřešil. Hnutí Milion chvilek uspořádalo happening s názvem Poslední kapka Pavla Blažka, na který sám Blažek dorazil, aby událost se svými odpůrci probral. .
„Nebudeme se tvářit, že současná vláda je stejně problematická jako ta Babišova opřená o Miloše Zemana. Samozřejmě, i současní ministři mají své nedostatky. Žádná ideální vláda neexistuje a existovat nebude,“ řekl tehdy pro iDNES.cz mluvčí hnutí Adam Ludvík v rozhovoru pro iDNES.cz
Proto také podle něj proti Blažkovi aktivně Milion chvilek vystupuje. „Z hlediska hlídání demokracie, což je úkol našeho spolku, je ale tato vláda posun kupředu. Má ovšem výjimku, a tou je právě ministr spravedlnosti ve střetu zájmů a s pochybnými kontakty,“ doplnil tehdy Ludvík.
Listopad Školy stávkovaly, přidaly se odbory
Proti krokům vlády a dopadům schváleného úsporného balíčku 27. listopadu stávkovaly školy, podniky, úřady a další instituce po celé zemi. Někde se výuka či práce zastavila na hodinu či dvě, někde na celý den, řada institucí či zaměstnanců stávkujícím vyjádřila podporu, ale fungovala v běžném režimu. Část odborářů z regionů vyrazila na demonstraci do Prahy.
Odbory byly připraveny v protestních akcích pokračovat, pokud s nimi vláda nebude jednat. Dialog je podle ministrů možný, ani pod tlakem ale od snahy o ozdravení veřejných financí ustoupit nehodlají.
Premiér Petr Fiala uvedl, že vláda je připravena s předáky dál jednat, ale ne pod tlakem. Zopakoval, že ozdravení financí i reforma penzí jsou nutné a kabinet z nich neustoupí. Prezident Petr Pavel mínil, že stávka je legitimní a oprávněný způsob vyjádření postoje v demokratické společnosti, řešení ale lze najít jen u jednacího stolu. Předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš řekl, že by vláda měla okamžitě odstoupit.
Čtvrtiny z celkového počtu regionálních škol
Do výstražné stávky se podle odborů aktivně zapojilo 7213 mateřských, základních a středních škol, tedy tři čtvrtiny z celkového počtu všech regionálních škol. Některé neotevřely vůbec, v dalších zrušily výuku a měly jiný program, někde nefungovaly školní jídelny. Část škol podpořila požadavky stávkujících jen symbolicky.
Zástupci škol a školských odborů usilují o více peněz pro školství, odmítají snižovat maximální počty hodin výuky financovaných ze státního rozpočtu a chtějí zabránit poklesu platů nepedagogických pracovníků a dalších zaměstnanců. Obávají se o zhoršení kvality výuky.
Den protestů svolaly odborové svazy symbolicky na den, kdy generální stávka v revolučních dnech roku 1989 přispěla k pádu komunistického režimu.
Prosinec Dohoda s lékaři
V nemocnicích napříč Českem vypovědělo přesčasy na prosinec více než 6 100 lékařů. To by podle jejich zástupců v praxi znamenalo ochromení mnoha nemocnic a rušení stovek naplánovaných operací i tisíců ambulantních vyšetření. Problém by to byl nejen pro pacienty, ale i nemocnice.
Problematická je podle lékařů novela zákoníku práce platná od října, která zdvojnásobila roční objem dobrovolných přesčasů zdravotníků až na 832 hodin ročně, tedy až 104 pracovních dní, výslovně také zakazuje dosud tolerované 24hodinové směny. Ministři zdravotnictví a práce avizovali, že změny vrátí na původní úroveň poslaneckým návrhem novely.
Válek se dohodl s lékaři, slíbil jim přidat od ledna až 15 tisíc měsíčně |
Jenže ministrovi zdravotnictví Vlastimilu Válkovi se s lékaři nepodařilo dohodnout. Do jednání tak vstoupil premiér Petr Fiala, který s nimi shodu našel. Lékařům slíbil, že navíc získají 9,8 miliardy korun na odměny.
Poté 4. prosince Válek oznámil, že s nabídkou souhlasí Česká lékařská komora (ČLK) i zdravotnické odbory. Lékařům vzrostou platy o 5 až 15 tisíc podle stupně vzdělání a ostatním zaměstnancům nemocnic včetně nezdravotnických profesí o pět procent.
Podle ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeňka Kabátka se peníze přímo k zaměstnancům dostanou po podepsání úhradového dodatku mezi pojišťovnou a nemocnicí. Jejich přijetí chce zajistit speciální bonifikací pro nemocnice.
Prosinec Střelba na filozofické fakultě v Praze
Do předvánočního období zasáhla ve čtvrtek 21. prosince střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Místní student zabil čtrnáct lidí a nakonec i sebe. Dalších pětadvacet lidí zranil.
Čtyřiadvacetiletý pachatel ještě předtím zabil ve středočeské Hostouni na Kladensku svého otce. Právě nález jeho těla spustil policejní akci, která měla pozdějšího střelce najít. Jenže střelec zaútočil v jiné budově fakulty, než policie čekala.
Vražedná střelba v Praze
Sledovat další díly na iDNES.tvPolicii se později podařilo střelce z filozofické fakulty spojit s vraždou z Klánovického lesa, ke které došlo nedlouhou předtím a při které zemřel muž s nemluvnětem. Spojení prokázala balistická analýza zbraně, později ji navíc potvrdil i dopis, který po sobě zanechal střelec v Hostouni.
Střelec z fakulty se přiznal k vraždám v Klánovicích. Zanechal dopis |