Je to jen pár týdnů, co v Česku chyběl nenahraditelný lék pro hematoonkologické pacienty a lékaři jim tak museli upravovat léčbu. Epidemiologové zase nemohli očkovat cestovatele proti žluté zimnici, která je do mnoha zemí povinná, praktickým lékařům minulý týden chyběl lék na cukrovku Glucophage.
Celkem teď u nás chybí 42 nenahraditelných léčivých přípravků, z toho jedenáct je takzvaně problematických. To jsou léky, které se buď používají velmi vzácně, nebo jsou registrovány jen v několika zemích, takže je jejich dovoz obtížný. Jde třeba o lék Folivirin Depot pro hormonální léčbu žen, kterého se měsíčně u nás spotřebuje pouze 240 balení.
Výpadky v dodávkách léků už trvají několik let, v posledních dvou letech jsou ale stále častější. „Neuplyne týden, abychom neřešili případy, kdy pacienti nemohou sehnat svůj lék,“ potvrzuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Jenže problémy má celá Evropa. V Itálii žijí pacienti s rakovinou v nejistotě, jestli budou moci pokračovat v léčbě, protože v zemi chybí protinádorové léky. Podobné zprávy přicházejí i z Belgie, kde nemají rekordních 459 léčivých přípravků, třeba léky na ředění krve. Podobná situace je i ve Francii, Německu či Polsku.
Výrobu přesunuli do Číny
Důvody, proč léky v Evropě chybí, mají původ až v Asii. Farmaceutické firmy totiž přesunuly výrobu surovin, ale i samotných léků do zemí s levnou pracovní silou, nejčastěji do Indie a Číny. „Tam jsou problémy s dodržováním standardizovaných postupů při výrobě i následné kontrole,“ vysvětluje prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba.
Státní ústav pro kontrolu léčiv musel třeba za posledních pět let kvůli nekvalitním surovinám stáhnout přes 72 přípravků. Potíže jsou ale i v distribuci nebo v přeprodávání léků napříč Unií.
V praxi výpadky léků způsobují, že je stále náročnější shánět léky i pro nemocnice a lékaři musejí během léčby hledat náhradu nebo pacienty převádět na jiné terapie. „Poslední dobou jde spíše už o denní praxi. Řešili jsme či řešíme nedostatky v oblasti antibiotik, léků nutných pro anestezii či léků pro onkologické pacienty,“ potvrzuje vedoucí lékárník Nemocniční lékárny Fakultní nemocnice Hradec Králové Jiří Kotlář.
Výpadky léků, evropský průšvih
Když vybuchla továrna v Číně, z lékáren zmizely některé léky. A na pultech často chybějí dodnes.
Naposledy řešil praktický lékař Petr Šonka výpadek léku minulý týden. Pacientovi předepsal lék na cukrovku Glucophage, jenže ten teď na trhu chybí. Musel tak použít jiný lék, upravit dávkování a pacientovi vše pečlivě vysvětlit.
„Když upravujete dávkování, musíte vyčkat, jak bude pacient reagovat a jakou odezvu bude mít jeho cukr. Je to nepříjemné, komplikuje to život,“ říká Šonka, který podobné problémy řeší v poslední době i několikrát za měsíc.
Nechtěných lékových interakcí přibývá. Mohou zabít stovky lidí ročně |
Značný vliv to má i na fungování nemocnic. „Zvlášť zásadní dopad to může mít u záložních antibiotik určených k terapii závažných infekcí, u pacientů s probíhající léčbou nebo v akutních případech,“ popisuje lékárník z FN Motol Milan Vegerbauer.
Lékaři pak při řešení sahají do rezerv, které si nemocnice tvoří, léky si vypůjčují, někdy se stahují od distributorů, doveze se cizojazyčná šarže nebo se lék nahrazuje jiným se zahraniční registrací, ale neregistrovaným v Česku. To je ovšem dražší pro pacienta, protože takový lék musí hradit sám. Výpadky v dodávkách léků u nás eviduje Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Letos už dostal 1 179 hlášení o přerušení dodávek, dvě třetiny se už podařilo obnovit. Loni zaznamenal 1 719 hlášení.
„U většiny těchto léčivých přípravků to nepředstavuje riziko pro poskytování péče. U řady přípravků je výpadek pouze krátkodobý, případně má výrobce dostatek zásob k pokrytí dodávek daného přípravku po dobu výpadku,“ mírní nervozitu mluvčí SÚKL Barbora Peterová.
„Prášky“ chybí už i na Západě
Obavy však vyvolává fakt, že výpadky léčiv řeší už celá Evropa, a to stále častěji. Podle loňské studie Evropské asociace nemocničních lékáren čelí 35 procent z nich nedostatku potřebných léků denně, dalších 38 procent alespoň jednou týdně. „Dříve šlo pouze o menší země s méně atraktivními trhy, o východní Evropu. Teď se to však týká i těch nejbohatších států,“ popsala zhoršení situace Charlotte Roffianenová z asociace pacientů France Assos Santé. Právě ve Francii se objem nedostupných léků za posledních deset let zdvacetinásobil.
Češi doma hromadí léky za miliardy, říká šéfka ústavu pro kontrolu léčiv |
„Nedostatek léků je znepokojující a ovlivňuje péči o pacienty ve všech členských státech,“ potvrzuje mluvčí Evropské komise pro projekty v oblasti zdraví Anca Paduraru. Komise teď spolupracuje s Evropskou agenturou pro léčivé přípravky a Sítí ředitelů evropských lékových agentur v rámci speciální pracovní skupiny, kde má zastoupení i Česko. „Připravujeme projekt výměny informací o výpadcích léčiv,“ uvedla mluvčí.
Francie minulý týden v Bruselu představila akční plán, ve kterém navrhuje přesunout výrobu léčiv a surovin zpět do Evropy. Chce tak bojovat proti soustředění světového farmakologického průmyslu do pouhých dvou států – Číny a Indie.
INFOGRAFIKA: Nedostatek léků v Evropě a v Česku
Jak problematický může být tento druh centralizace, evropské státy pocítily v roce 2017, když v Číně explodovala továrna na výrobu látky tvořící základ antibiotik. Na celém světě v tu chvíli zbyla pouze jedna další továrna. A právě léky, jejichž výrobu nehoda postihla, dodnes nejvíce lékárny postrádají.
Celý svět pocítil i to, že Čína přesouvá chemičky od hustě obydlených oblastí. To způsobuje zpoždění dodávek i růst cen surovin. Mnoho producentů tak hledá nové dodavatele a další důvod zpoždění je na světě.
Jenže ne všechny důvody jsou tak závažné. „Když firma napíše, že má výpadek z marketingově-obchodních důvodů, jde o signál, že dali přednost jiné zemi,“ poukazuje Lubomír Chudoba, prezident České lékarnické komory, na neúprosnou mezinárodní soutěž o zásilky chybějících léků. V ní Česko často přijde zkrátka. „Máme nižší ceny. Distributoři logicky dají přednost trhu, kde za léky dostanou víc peněz,“ dodal Chudoba.
Český zákon proti nedostatku
MF DNES žádala o vyjádření i výrobce léků a jejich asociace, konkrétně se však nevyjádřili.
Ministerstvo zdravotnictví kvůli nedostupnosti léků připravuje novelu zákona o léčivech, která by mohla začít platit už v polovině příštího roku. Resort slibuje, že pokud v budoucnu lékárna nebude schopná pro pacienta sehnat lék hrazený ze zdravotního pojištění u svého distributora, bude se moci obrátit přímo na výrobce a ten bude muset lék zajistit do dvou pracovních dnů, jinak mu hrozí až dvoumilionová pokuta.
