Políček Nečasově vládě dali ústavní soudci. Způsob, jakým prosadila v parlamentu sociální škrty, byl podle soudu protiústavní. Vláda dostala čas do konce roku, aby škrty prosadila znovu.

Políček Nečasově vládě dali ústavní soudci. Způsob, jakým prosadila v parlamentu sociální škrty, byl podle soudu protiústavní. Vláda dostala čas do konce roku, aby škrty prosadila znovu. | foto: Igor Šefr, ČTK

Nečasova vláda narazila u Ústavního soudu. Škrty musí prosadit znovu

  • 1232
Ústavní soud odmítl to, jakým způsobem prosadila vláda Petra Nečase loni na podzim v režimu legislativní nouze sociální škrty - omezení porodného či nemocenské. Vláda ale od ústavních soudců dostala čas, aby škrty potvrdila znovu do konce roku 2011, jinak nebudou platit. Opoziční ČSSD, která si u soudu stěžovala, tak zaznamenala dílčí úspěch.

"Mezi nejzákladnější práva v parlamentní demokracii patří právo opozice účastnit se parlamentních procedur i právo blokovat či oddalovat rozhodnutí většiny," zdůvodnila rozhodnutí soudu místopředsedkyně Eliška Wagnerová, která byla zpravodajkou k ústavní stížnosti sociálních demokratů.

Sociální škrty Nečasovy vlády

- nižší nemocenská po třicátém dnu nemoci (jen 60 procent denního vyměřovacího základu)
- stát vyplácí nemocenskou až od 22. dne pracovní neschopnosti
- porodné jen za první dítě a pouze rodinám s příjmem do 2,4násobku životního minima
- snížení příspěvku na péči v prvním stupni z 2 tisíc na 800 korun měsíčně
- výrazné omezení sociálního příspěvku (zůstal jen rodinám, kde rodič pečuje o dlouhodobě nemocné nebo dlouhodobě či těžce zdravotně postižené dítě
- škrt ve vyplácení rodičovského příspěvku, celková vyplacená částka nesmí překročit 216 tisíc korun
- při odchodu z práce po dohodě se zaměstnavatelem nárok na nižší podporu v nezaměstnanosti

Soudu tedy vadí, jak koalice "převálcovala" levicovou opozici a nedala jí šanci ani o návrhu vlády v řádné rozpravě ve Sněmovně diskutovat. Legislativní nouze, kterou vláda využila k prosazení svých záměrů, lze podle Wagnerové využít v mimořádných a extrémních případech, ale také k tomu musí být široký konsensus v parlamentu.

S jejím návrhem nálezu souhlasilo celkem devět ústavních soudců z 15 - odlišné stanovisko měla šestice (Stanislav Balík, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Michaela Židlická)

Nečas: Prosadíme to znovu

"Vláda nemůže připustit, aby toto rozhodnutí mělo vliv na zvýšení schodku veřejných financí. Proto po analýze přijmeme legislativní kroky tak, aby nebyl zvýšen schodek veřejných financí," sdělil iDNES.cz premiér a předseda ODS Petr Nečas.

Ministr financí Miroslav Kalousek.

"Rozhodnutí Ústavního soudu se mi může tisíckrát nelíbit, ale musím ho respektovat," řekl iDNES.cz ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Vláda má podle něj dost sil a kapacit, aby nález Ústavního soudu naplnila, aniž by to mělo fatální dopady na státní rozpočet.

Balík sociálních škrtů snížil dlouhodobou nemocenskou, příspěvek na péči v prvním stupni závislosti z 2 000 na 800 korun měsíčně a omezil vyplácení porodného (jen za první dítě, a to ještě pouze rodinám s příjmem do 2,4násobku životního minima). Zpřísnily se také podmínky pro vyplácení podpor v nezaměstnanosti. Vláda tak ušetřila téměř 24 miliard korun.

Drábek: V nejbližších dnech předložím škrty znovu

"Rozhodnutím soudu jsem překvapen. Pozitivem je, že soud udělal jen rozhodnutí k procesu, nikoliv k podstatě reforem,“ řekl k rozhodnutí soudu ministr dopravy a faktický lídr Věcí veřejných Vít Bárta.

ČSSD mrzí, že vláda dostala čas prosadit škrty znovu

Zdeněk Škromach ve volebním štábu ČSSD. (16. října 2010)

Jen napůl je spokojen místopředseda ČSSD a stínový ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. "Je dobré, že nám Ústavní soud dal za pravdu, že postup byl neústavní. Na druhou stranu mě mrzí, že byl stanovený termín do konce roku. Vláda má možnost tyto změny prosadit řádnou cestou," řekl iDNES.cz Škromach. Jeho strana podle něj udělá vše pro to, aby změny neprošly.

Nečasův kabinet za každou cenu chtěl, aby jeho úsporné plány prošly do konce loňského roku a začaly platit od ledna 2011. Vláda tak mohla sestavit rozpočet se schodkem 135 miliard korun. Nižším, než jaký by jí umožňovaly platné zákony, kdyby změny neprošly. Škrty byly proto projednány ve zrychleném režimu legislativní nouze. Vláda se je rozhodla protlačit během několika dnů.

"K přijetí zákona byla využita svévole vládní většiny," řekl jménem ČSSD u Ústavního soudu lídr strany Bohuslav Sobotka.

Sociální demokraté také napadali to, jaký postup zvolila vláda k prosazení změn v Senátu. Aby si ministři nekomplikovali situaci v horní komoře parlamentu, kterou po podzimních doplňovacích volbách ovládli oranžoví, Senát schválil škrty ještě ve starém složení. I když už bylo jasné, že byli zvoleni senátoři noví a že složení horní komory parlamentu se výrazně politicky změnilo.

Ústavní soud vyslýchal postupně Nečase, Sobotku i Němcovou

U Ústavního soudu, jehož verdiktu předcházela dvě veřejná projednávání, vypovídali postupně premiér Petr Nečas, lídr ČSSD Bohuslav Sobotka a předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová.

Premiér Petr Nečas hovoří s novináři po svědecké výpovědi u Ústavního soudu v Brně. (8. února 2011)

"Pokud by Česká republika nebyla schopna předvést schopnost snižování deficitu veřejných financí, hrozilo snížení jejího ratingu. Hospodářské škody mohly dosáhnout až desítek miliard korun," řekl Nečas ústavním soudcům.

Wagnerová se už při výslechu Němcové podivila nad tím, že i když balík sociálních škrtů měnil najednou 18 zákonů, vystoupit na jednání Sněmovny mohli jen ti, kdo mají přednostní právo, jako jsou třeba předsedové klubů. "Prakticky neproběhla obecná rozprava," vyčetla vládní koalici Wagnerová. Už v té chvíli bylo patrné, že postup, který vláda zvolila k prosazení škrtů, nemá sympatie Ústavního soudu.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video