Prostitutky by se podle něj staly podnikatelkami, vedly by si účetnictví, platily by daně a pojištění. A prodávat vlastní tělo by směly jen ve veřejných domech, které by také měly oprávnění od města.
Zákon se tentokrát rodí na pražském magistrátu. Připravuje ho náměstek pražského primátora Rudolf Blažek ve spolupráci se starosty, nevládními organizacemi a policií. "Neočekávám, že stát nebo město z toho získají miliardy. I když peníze se v tom točí velké. Také nemyslím, že se zcela vymýtí černý trh. Ale potřebujeme nástroje, jak prostituci regulovat. A mít vliv na vznik a počet veřejných domů ve městě," říká Blažek.
Nevládní organizace, které se problematikou zabývají, míní, že snaha o regulaci je správná, ale neřeší závažnou otázku: obchod s lidmi. Podle Hany Malinové z organizace Rozkoš bez rizika podobné zákony ani v jiných zemích nefungují tak, jak si jejich tvůrci představovali.
Samy prostitutky se k placení daní a ohlašování podnikání úřadům zřejmě nepohrnou. "Moc nevěřím, že by to fungovalo. Spíš by se měli zaměřit na pasáky. Postihům se zatím vždycky nějak podařilo vyhnout, půjde to i dál," řekla MF DNES třicetiletá prostitutka Helena.
O návrhu regulovat prostituci a stanovit pro ni pravidla hlasovali poslanci už v roce 2005. Zákon smetli se stolu. Nelíbilo se jim, že by se stát stal kuplířem. Na podobné argumenty zřejmě zákon narazí i letos. Odpůrce má napříč stranami.
"Prostituce problém je, ale neměla by se řešit formou stát rovná se pasák," říká Pavel Kováčik z KSČM. Rudolf Blažek ví, že ani v jeho ODS nejsou zdaleka všichni pro. "Je to kontroverzní. Pro mnohé nemravné. Ale je mravné, že stát daní cigarety? Lihoviny? Střelivo?"
Blažek chce dokument dokončit do konce května. Pak jej předloží městské radě a potom se jím budou zabývat poslanci. Přijetí zákona musí předcházet zrušení Úmluvy o potlačování obchodu s lidmi z roku 1951.
