Památník vznikl v lokalitě, kde se nacházel od 70. let minulého století vepřín. O vybudování důstojného pietního místa se začalo hovořit v roce 1995.
„Komunistický režim pak místo toho postavil velkokapacitní vepřín a tím dal najevo svůj postoj. Památníkem nyní splácíme desetiletí trvající společenský dluh vůči romskému holokaustu,“ uvedl prezident.
„I dnes je nutné si to připomínat, co se zde dělo. Je to varování, kam až lidé mohou zajít,“ řekl prezident. Dodal, že Lety mají ambici přibližovat lidem historii. „Uplynulo už 30 let od chvíle, kdy můj předchůdce Václav Havel na tomto místě odhalil skromný pomník. Dnes na tuto událost navazujeme,“ řekl Pavel.
V návštěvnickém centru památníku je stálá expozice, venku Stezka paměti. Součástí expozice jsou výpovědi pamětníků v audiovizuální podobě. Památník se pro veřejnost otevře 12. května, kdy se v Letech pravidelně koná pietní akt. Táborem v Letech podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo 1308 Romů, mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo a přes 500 skončilo v koncentračním táboře v Osvětimi.
Areál zabírá přes 100 tisíc metrů čtverečních. Poblíž letského nouzového hřbitova, který je asi 300 metrů od tábora, vznikl v roce 1995 památník a místo se v roce 1998 stalo kulturní památkou.
Šestkrát dráž. Stát zaplatil za vepřín Lety nesmyslnou cenu, vše bylo tajné |
„Je pro mě velmi pozitivní zprávou, že se podařilo celý projekt dotáhnout do konce,“ uvedla ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová. O vybudování památníku v Letech na místě vepřína se začalo hovořit téměř před 30 lety. Celý proces komplikovala situace kolem výkupu vepřína od soukromého vlastníka. „Ale podle našich informací až do roku 2017 nikdo z vlády o tom konkrétně nejednal,“ řekla Horváthová.
Stát vepřín odkoupil v roce 2018 za 450 milionů korun od firmy Agpi, která tam měla ve 13 halách 13 tisíc prasat. Vepřín se začal bourat předloni v červenci a demolice skončila v prosinci 2022. Zbytky jedné haly vepřína se staly součástí památníku, který popisuje historii místa.
„Ve vnitřní expozici návštěvníci uvidí události, které se věnují období od předválečné éry až po nedávné roky a boj za odstranění vepřína,“ řekla Anna Míšková z Muzea romské kultury. Peníze na vybudování památníku poskytlo několik institucí, mezi nimi například Ministerstvo kultury ČR, německé velvyslanectví v Praze, pomohly i granty z Islandu, Lichtenštejnska a Norska.
