Přestože povinné vojně před několika lety odzvonilo, armáda by chtěla mít možnost v případě potřeby povolat do svých řad třeba několik set mladých mužů. Podle plánů ministerstva by se museli zapojit třeba opraváři vojenské techniky, počítačoví odborníci anebo piloti (více čtěte zde). "Plošné odvody se však nyní neplánují," říká bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý.
Mají se lidé obávat návratu povinné vojny?
Ta otázka tak nestojí. V době, kdy by byla země ohrožena nějakým mnohem rozsáhlejším konfliktem, než momentálně známe, pak by bylo třeba přijmout opatření, která zvýší schopnost bránit se. To neznamená, že by docházelo k plošné branné povinnosti. Mezi opatření, která by vláda mohla přijmout v době ohrožení nebo válečných konfliktů, by mohlo patřit i to, že se povolají i určité skupiny obyvatel, aby doplnily armádu a připravily se k obraně republiky.
Jiří ŠedivýOsmapadesátiletý Jiří Šedivý byl v čele generálního štábu armády v letech 1998 až 2002. Jeho hlavním úkolem bylo změnit armádu tak, aby splnila požadavky pro vstup do NATO. Ke konci roku 2002 v hodnosti generála odešel do zálohy, v srpnu 2003 si založil vlastní konzultační společnost. Předtím, než jej Václav Havel jmenoval do čela armádního štábu, velel českému kontingentu sil IFOR v Bosně. |
Kdo přišel s tímhle nápadem?
Myšlenka není nová, tyhle mechanismy se předpokládaly, jen se o nich moc nemluvilo. Všichni přestali mluvit o povinné službě, branné povinnosti a přípravě záloh. Vše se soustředilo na profesionální armádu a aktivní zálohy, ale zákony nepřestaly platit. Není to nic totálně nového.
Mluvíte o skupině obyvatel, šlo by tedy třeba o konkrétní ročníky?
Asi by to nebylo po ročnících. Zaprvé tu máme aktivní zálohy a ty by byly povolány první. Stačí je jen docvičit, obnovit jejich návyky a relativně rychle armádu doplnit. Ani další krok by pravděpodobně nebyl plošný podle ročníku, lidé by byli povoláváni spíše podle toho, co víme o jejich vzdělání.
Armáda by tedy hlavně doplňovala profese, které by jí chyběly?
V první fázi ano, pokud by to stačilo. Kdyby se rozhodlo, že se musí mobilizovat další útvary, tak by to bylo mnohem širší. Ale zatím je to hlavně otázka doplnění současných mírových útvarů.
Jak by takové odvody v praxi vypadaly?
To by byl normální povolávací rozkaz. Vláda by musela přijmout usnesení, vydá nařízení. Ministerstvo pak provede výběr a formou povolávacích rozkazů vyzve lidi, aby se dostavili v určitý čas na určité místo, tam se potom provede nejprve zdravotní prohlídka, zda ti lidé jsou vůbec schopni tu vojenskou službu vykonávat.
Předpokládám, že lidé, kteří už v minulosti dostali modrou knížku, by se odvodu vyhnuli.
Tito lidé jsou vyřazeni, nejsou ani v evidencích. Ale u těch, kteří už jednou byli odvedeni, je poměrně přesná evidence, i u nich by se mohl provádět výběr.
Povolávalo by se například i v případech velkých živelních pohrom?
Může to tak být. Pokud by šlo o rozsáhlejší pohromu jako v roce 2002 se zásadním vlivem na společnost a nestačily by síly všech složek integrovaného záchranného systému včetně armády, tak se může stát, že se přijmou mimořádná opatření, jejichž součástí bude třeba doplnění některých profesí ženijních vojsk.
Dá se říct, na jak dlouho by byli lidé povoláni?
Pokud je mi známo, nejprve by byli povoláni k přijetí do jednotek a provedení základního výcviku. Podle konkrétní situace by výcvik buď pokračoval dál, nebo by se třeba po třech měsících vrátili domů a nastoupili by po půl roce, podle toho, jak by se situace vyvíjela. Nařízením vlády potom musí být stanoveno kdo, kolik a na jakou dobu.
Pokud by armáda povolala nějaké experty, kteří v civilním sektoru mají vysoké platy a zároveň si je vysoce cení jejich zaměstnavatelé, počítá se s kompenzacemi?
Nevím, jak ten zákon bude koncipován, ale nedá se počítat s plnou kompenzací. Tady jde o obranu státu. To je stejné, jako když se brali vojáci na základní vojenskou službu, také žádné kompenzace nebyly.
Dá se čekat, že by si armáda mohla někoho povolat už příští rok?
Nepůjde to tak rychle, že by ten zákon mohl platit už od příštího roku. A vůbec to neznamená, že by se teď najednou začaly provádět nějaké plošné odvody, byť to tak některé státy mají. Pozvou brance k odvodu, kde se provede evidence, vznikne karta s jeho zdravotním stavem a vzděláním, po dvou třech hodinách se vrátí domů a nic se neděje. Má jenom povinnost informovat vojenskou správu třeba o tom, že změnil bydliště nebo svou úroveň vzdělání. Tak je to třeba i ve Spojených státech. Není to nikde kodifikované, může to tak proběhnout, neznamená to, že by teď všichni museli nastupovat třeba na vojenské cvičení.
Nebojíte se negativní reakce lidí, kteří už základní vojenské službě odvykli?
Někdo může protestovat. Nemůžete předpokládat, že budou všichni nadšení. Na druhou stranu jsou to opatření, která mají chránit tuto společnost. Není tomu tak jako v minulosti, že všichni vojáci mají nastoupit na dva roky na vojenskou službu. Toto jsou cílená opatření k zabránění hrozeb, které by byly pro společnost nebezpečné. Někdo se může vztekat, že já jsem byl povolán a můj kamarád ne, ale stát má povinnost ubránit sám sebe a přijmout taková opatření.
Co by armáda dělala s těmi, kdo by odmítli narukovat?
Stoprocentně by tam musely být také sankce pro toho, kdo by neuposlechl rozkazu. Rozumní lidé to pochopí. Stát to samozřejmě nesmí zneužívat, ale myslím, že dnes není taková situace.
