"Jako četař absolvent vojenské katedry při vysoké škole, jsem sloužil u třiapadesátého vrtulníkového pluku v Prostějově. Má vojenská odbornost je letecký meteorolog. Dnes jsem majorem v záloze," uvedl premiér, jenž si odkroutil rok vojny.
Na majora letectva v záloze to dotáhl i ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09), který si odbýval povinnou vojnu v Hradci Králové u leteckého bitevního pluku. Ve stíhačce však nelétal. "Šéfoval jsem laboratoři, v níž se kontrolovala kvalita leteckého paliva. Nikdy mě jako poddůstojníka nepovýšili. Majorem jsem se stal až po pádu totality," vzpomíná Kalousek. Nabyté vědomosti o složení a kvalitě pohonných hmot jako kdyby našel i ve funkci ministra financí.
Na šarži kapitána zdravotní služby v záloze to dotáhl i ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09).
Zato ministr obrany Alexandr Vondra (ODS) byl sice odveden, vycvičen na vojenské katedře při vysoké škole na motostřelce, ale ze zdravotních důvodů na vojnu nešel: "V komunistické armádě jsem sloužit nechtěl a nakonec to i vyšlo. Dali mi modrou knížku."
Podobně je na tom ministr vnitra Jan Kubice. Byl sice odveden, vycvičen ve zkráceném kurzu, ale půlroční vojnu strávil v náhradní službě u národního podniku Barvy laky.
A jak se tedy ministři stavějí k obnovení odvodů? Například Kalousek uznává, že není možné, aby republiku v ohrožení hájila jen armáda. I Kubice v nich spatřuje "moderní způsob, jak poznat, kteří občané mohou státu v ohrožení pomoci". Ministerstvo obrany by si však mělo podle Hegera či ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS) odvody dobře promyslet, než přijde s návrhem na vládu.
Ostatně i Petr Nečas říká, že armáda by spíše měla více motivovat občany k dobrovolné službě v aktivních zálohách (aktivních záložníků je jen 1 070), i když brannou povinnost v krizi nezatracuje.
Další ministři buď neodpověděli, nebo si pletli odvod s nástupem na vojnu. Pacifistka, vicepremiérka Karolína Peake (VV), překvapila: "Když to bude nutné, ráda vylezu s praporem na barikádu."
