Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který se zaměřil na přínosy a náklady zřízení Úřadu práce ČR. Ten vznikl počátkem dubna 2011 sjednocením 77 samostatných úřadů práce.
Kontroloři prověřili také nový informační systém pro výplatu sociálních dávek. Ten naběhl do ostrého provozu od začátku roku 2012 a jeho zavedení souviselo se sjednocením výplaty nepojistných dávek pod Úřad práce ČR.
Systém výplaty sociálních dávek zavedlo ministerstvo práce a sociálních věcí ještě pod vedením Jaromíra Drábka (TOP 09) a od začátku ho provázejí potíže a kritika. Kvůli korupční aféře svého náměstka Vladimíra Šišky, který nabízel úplatek za přidělení této zakázky konkrétní firmě, později Drábek rezignoval na funkci ministra práce a sociálních věcí (více čtěte zde).
K zajištění nového systému využilo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) rámcovou smlouvu, kterou uzavřelo Ministerstvo vnitra s poskytovatelem licencí k produktům Microsoft v červenci 2011. Podle této smlouvy mělo MPSV uhradit 435 milionů korun. Tato cena zahrnovala služby v hodnotě 107 milionů a licence k produktům za 328 milionů korun.
Ministerstvo však uzavřelo k rámcové smlouvě osm dodatků, kvůli kterým cena postupně vylétla ze 107 milionů na 1,6 miliardy korun. Celková částka tak narostla na 2 miliardy, tedy na pětinásobek původní ceny.
Podle bývalého ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka však NKÚ interpretuje výsledky svých šetření špatně. Ministerstvo prý při výplatě sociálních dávek naopak dokázalo významně ušetřit na provozních nákladech.
"Ze státního závěrečného účtu je jasné, že na provozu a investicích do informačních systémů uspořilo MPSV několik stovek miliónů korun. Jen za první tři čtvrtletí roku 2012 byla vykázána úspora 70 milionů korun. Jakkoli to výsledky šetření NKÚ potvrzují, ve své tiskové zprávě se o tom NKÚ nezmiňuje," uvedl Drábek. Ne všechny dodatky se prý týkaly vyplácení dávek a to, že s růstem smluvních závazků roste cena, je podle něho zákonité.
Ministerstvo podcenilo rizika, tvrdí NKÚ
Podle Málkové ministerstvo podcenilo rizika a smluvně neošetřilo testování nových agendových aplikací. Jejich testování tak fakticky probíhalo současně s ostrým provozem. Ministerstvo smluvně nezajistilo ani proškolení uživatelů nových aplikací.
"V důsledku toho vyřízení jedné žádosti v prvních dvou měsících provozu nového systému trvalo mnohonásobně delší dobu než před jeho spuštěním," uvedla Málková. O nepřipravenosti aplikací prý svědčí i vysoká frekvence nasazování nových verzí a časté odstraňování chyb v prvních osmi měsících ostrého provozu systému.
Například u aplikace Hmotná nouze byly do pilotního provozu nasazovány nové funkcionality v průměru jedenkrát za pět a půl dne, chyby se pak opravovaly v průměru každé dva dny. Podle NKÚ systém výplaty dávek zůstal v chodu jen díky mimořádnému nasazení zaměstnanců Úřadu práce ČR, o čemž svědčí i nárůst přesčasových hodin.
Kontroloři se zaměřili také na vznik Úřadu práce České republiky. Od jeho zřízení k 1. dubnu 2011 si MPSV slibovalo úsporu ve výši 200 milionů korun ročně. V roce 2011 sice vybrané provozní náklady oproti roku 2010 klesly o 229 milionů korun, ale podle NKÚ úsporu výrazně ovlivnila i vládní úsporná opatření, plošné snížení tabulkových mezd zaměstnanců Úřadu práce ČR o dva platové stupně nebo rušení pracovních míst.
Problémy provází systém vyplácení dávek už druhý rok
Nynější informační systém pro vyplácení dávek, který ministerstvo pod vedením svého někdejšího šéfa Jaromíra Drábka (TOP 09) nevybralo v soutěži, provázejí od počátku potíže. Systém nejprve zcela zkolaboval a úředníci vypláceli dávky za pomoci bloku a tužky. Někteří lidé navíc dávku nedostali včas, jiní peníze naopak čerpali dvakrát (více čtěte zde).
Kvůli problematickému tendru čelí obvinění Drábkův tehdejší náměstek Vladimír Šiška (více čtěte zde). Ten totiž odstavil firmu OKsystem, která službu pro ministerstvo dělala 20 let. Ministerstvo následně bez výběrového řízení zakázku zadala jiným spřízněným firmám.
MPSV nyní plánuje odstartovat obří tendr na dodavatele nového informačního systému pro vyplácení dávek za 1,4 miliardy korun.
