"Jeho rétorika má nejprve vyděsit voliče a pak je nalákat na iluzi rychlého řešení," tvrdí Miko.
Podle Zimoly však současný stav, kdy se příroda nechává svému přirozenému vývoji, už stačil způsobit kůrovcovou pandemii. "Jde nám o to, aby se účinně začalo zasahovat proti kůrovci tam, kde to lze a kde ho lze tlumit," uvedl Zimola.
Argumenty ministra, podle kterého by nasazení těžké těžařské techniky mohlo ohrozit ekosystémy národního parku, hejtman neuznává. "Máme povinnost bránit zelenou Šumavu, aby lidé, kteří sem jezdí, mohli obdivovat živou přírodu, nikoliv mrtvolné ticho," dodává Zimola.
Podle něj není jisté, zda v částech lesa, které jsou ponechány přirozenému vývoji, nahrazují nové stromy porost zničený kůrovcem dostatečně rychle. "Otázka je, zda mnohonásobně rychleji neumírá současný zdravý les," říká Zimola.
Přirozená obnova prý převyšuje odumírání
S tím však nesouhlasí šéf správy parku František Krejčí. Pozorování prý dokazuje, že se mladé stromky na Šumavě ujímají. "Plocha kůrovcových souší je v bezzásahových pásmech okolo dvou procent. Tempo přirozené obnovy je tak vysoké, že převyšuje rychlost odumírání lesa," argumentuje Krejčí.
Bezzásahový režim v nejvzácnějších partiích Šumavy hájí i bývalí ministři životního prostředí Martin Bursík (SZ), Libor Ambrozek (KDU-ČSL) a Bedřich Moldan (ODS). Konflikt o hospodaření na Šumavě se podle nich zbytečně vyhrocuje.
"O kůrovce nejde, jde o to, aby správa byla oslabena, aby neměla autoritu, a prosadit různé megalomanské projekty na území parku, které by park neunesl. Druhým aspektem je hlad po dříví," konstatoval Bursík.
Bezzásahový režim se vyplatil v Národním parku Bavorský les. Ztráty jsou tu nižší, než kdyby se dřevo odváželo mimo park. Bavorský les se díky bezzásahovému režimu stal symbolem divočiny, vrátila se do něj řada rostlinných i živočišných druhů, což turisté oceňují.
