Ministerstvo chce pomáhat obětem znásilnění, třeba povinným vzděláváním soudců

  • 8
Ministerstvo spravedlnosti v návaznosti na případ opakovaného znásilnění nezletilé dívky nevlastním otcem z Vyškovska zhodnotilo kroky, které v oblasti pomoci obětem trestných činů podniká. Mimo jiné se jedná o redefinici znásilnění či plánuje zavést povinné vzdělávání soudců.

„Nebudeme se vyjadřovat k rozsudku, protože nemáme jeho vyhotovení. Jakmile ho mít budeme, tak ho budeme komentovat a zhodnocovat další kroky. Ministerstvo spravedlnosti vnímá práva obětí jako jednu z priorit trestní politiky,“ uvedl na začátku konference náměstek ministra spravedlnosti Antonín Stanislav.

Ten přiblížil, že resort už v roce 2013 prosadil zákon o obětech trestných činů, kterým byla posílaná ochrana před druhotnou viktimizací, například zavedením institutu zvlášť zranitelné oběti.

Znásilňoval ji otčím, pokusila se zabít. Na pomoc pro dívku se vybraly tři miliony

Dále pak rozšířením okruhu příjemců peněžité pomoci o oběti sexuálních trestných činů. Resort chce valorizaci těchto dávek. „Je to více jak 10 let a částky neodpovídají současné ekonomické situaci,“ dodal Stanislav.

Momentálně podle ředitele odboru odškodňování ministerstva spravedlnosti Jakuba Severy mají oběti nárok na odškodnění ve výši od 50 do 100 tisíc korun. Ročně resort vyplatí obětem mezi 10 až 20 miliony korun.

Zastupující ředitel odboru soudních znalců a tlumočníků Radomír Čujan pak uvedl, že si resort práce znalců velmi váží. V případu znásilňované dívky byl kritickou částí rozsudku právě znalecký posudek, který říká, že je poškozená v pořádku a znásilňování otčímem na ni nemělo negativní dopad. K tomu přihlédl soud, proto trest snížil.

„Můžeme nahlédnout do spisu a přímo od znalce si vyžádat jeho posudek. Už jsme tak v tomto případě učinili. Je nám známo, že nemáme dostatek znalců v oblasti psychiatrie,“ podotkl Čujan. Dodal, že ministerstvo plánuje novelu zákona o znalcích, která by měla jejich práci administrativně ulehčit a odbourat některé technické aspekty jejich práce.

Stanislav připomněl, že ministerstvo spravedlnosti plánuje další kroky v pomoci obětem sexuálních trestných činů. Mimo jiné jde o specializované soudní senáty zaměřené na sexuální delikty či redefinici znásilnění.

„Našemu resortu se podařilo připravit redefinici znásilnění, která je ve shodě i s opozicí. Bude se projednávat ve Sněmovně. Počítáme s účinností od 1. ledna 2025,“ podotkl Stanislav.

Vyšší tresty za znásilnění

Novela je postavená na zásadě, že „ne znamená ne“. Trestný čin znásilnění bude nově zahrnovat pouze soulož a jiné penetrační činy. Méně závažné sexuální praktiky ministerstvo vyčlenilo do samostatného nového trestného činu sexuální útok. „Posiluje se i možnost uložit za znásilnění i vyšší tresty, zvláště v případě, kdy oběťmi jsou děti,“ uvedl Stanislav.

Momentálně pachatelům znásilnění, kdy bylo obětí dítě do 15 let, hrozilo 5 až 12 let vězení, po schválení redefinice by to mělo být od pěti do patnácti let. Zvýšit by se měla i hranice trestů u činů, kdy obětí byli mladiství, z momentálních dvou až 10 let za mřížemi, by pachatelům hrozilo tři roky až dvanáct let.

Citlivější soudce. Sexuální trestné činy mají řešit nové specializované senáty

Náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák podotkl, že resort usiluje o to, aby česká společnost justici věřila. Podle něj ministerstvo od začátku alokovalo více zdrojů do agendy ochrany obětí.

Podle Dvořáka úřad podniká kroky ve vzdělávání soudců. „Máme na to Justiční akademii, kde se pořádá velké množství workshopů a přednášek pro soudce a justiční dorost, aby znali právo a judikaturu, co se týče znásilnění. Také aby znali i další oblasti jako je psychologie obětí. Aby věděli, jak vést výslech,“ podotkl Dvořák.

Resort prý pracuje na povinném vzdělávání soudců, které ale zatím povinné není. „Byli bychom rádi, aby soudci byli povinni nějaké vzdělávání v Justiční akademii projít,“ dodal Dvořák.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video