Tehdy, po napsání dvou Toufarových životopisných knih, jste říkal, že pohřeb je definitivní tečkou, a že se po třiceti letech budete věnovat něčemu jinému. Přitom teď vám vychází další publikace „Když není motorka, lépe chodit pěšky“, jakýsi průvodce po 120 místech, spojených s Josefem Toufarem...
No jo, to jsem si opravdu myslel, že pohřbem došlo k završení. A svým způsobem to tak bylo. Ale pro mě je Josef Toufar věčným příběhem. Navíc mám dojem, že až teprve teď, po takové době, pomalu dozrává chvíle, kdy dokážeme na takové příběhy nahlédnout celistvě a v nových souvislostech dějin celé středo-východní Evropy, kdy bude možné nahlédnout ještě hlubší politický, ale i duchovní smysl událostí, jako je umučení Josefa Toufara nebo sebeupálení Jana Palacha. Myslím, že doposud jsme na ně nahlíželi až příliš úzkým profilem.
28. ledna 2020
