Ministr školství Mikuláš Bek (25. května 2023) | foto: Anna Boháčová, MAFRA

Bek chce přivést na střední školy žáky, kteří dnes končí se základním vzděláním

  • 84
Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) by chtěl prodloužit povinnou školní docházku. Podle něj je důležité, aby nově přibyly minimálně dva povinné roky na střední škole. Dnes je povinných devět let základní školy.

Změna by mohla pomoci dosáhnout lepšího vzdělání žákům, kteří jinak své vzdělání končí na základní škole. A také odbourat sociální bariéry ve školství. V Česku totiž úroveň dosaženého vzdělání stále hodně souvisí s tím, jaké má rodina příjmy, a vzděláním rodičů.

Podle odborníků by delší docházka do školy také přiblížila české školství k běžné praxi v zahraničí. V některých zemích je povinné i celé středoškolské vzdělání. Vzdělávací trendy totiž vedou k prodlužování období, po které se děti vzdělávají společně. Zároveň se posouvá i věk, ve kterém si vybírají budoucí zaměření.

Odchod jsem tajně chystal dva měsíce, prozradil Balaš. Teď chce řídit drony

Jak dlouho by se nově mohlo chodit do školy, ještě jasné není. Variant je více. Debata se nyní povede o tom, zda se zachovají 9. třídy základní školy, kolik povinných let by mělo být středoškolských nebo jak se to dotkne víceletých gymnázií.

Povinná střední škola

Prodloužení docházky už v březnu navrhla poslankyně z ODS Renáta Zajíčková. Konkrétně si umí představit, že by se zrušily deváté třídy a nahradily by se dvěma povinnými ročníky střední školy.

„Řada odborníků, rodičů, a dokonce i žáků se shoduje na tom, že devátý ročník se postupně stal pouze čekáním na střední školu,“ vysvětlila Zajíčková s tím, že by se úpravou nastartovala reforma středního školství.

Návrh Zajíčkové patří mezi zvažované modely, které představil i Bek. Ten nastínil návrhy dva: 8+2 nebo 8+2+2. Tedy osm let povinné základní školy plus zbylé dva nebo čtyři roky na střední. Povinná školní docházka by tak mohla být desetiletá nebo i dvanáctiletá. Zároveň Bek počítá i s tím, že zůstane povinný předškolní rok ve školkách.

Bek nastínil nové přijímačky na střední. Žáci přestanou váhat, školu jim určí

„Nabízí se různé modely toho, jaký čas bude věnován základnímu a střednímu školství, ale mně se zdá nejrozumnější de facto návrat k něčemu, co jsme tady měli před rokem 1990. Základní škola by trvala osm let, ale pak by byly ještě dva roky povinné střední školy, i když si myslím, že většina dětí by střední školu měla dokončit celou. Ale povinná část, tak jako v řadě jiných zemí, by trvala první dva roky střední školy,“ přiblížil Bek.

Podporu má myšlenka kromě ODS a STAN i u lidovců. „Úvaha pana ministra Beka je jistě na místě. Mimo jiné proto, že v některých regionech až bezmála 20 procent žáků končí se základním vzděláním. A to má významné dopady na ně samotné a jejich uplatnitelnost na trhu práce, ale má to velmi negativní dopady společenské,“ upozorňuje místopředseda poslaneckého výboru pro vzdělání Marek Výborný (KDU-ČSL).

Dodal ale, že reforma nebude jednoduchá: „Změnu nejde udělat z roku na rok.“

16. května 2023

Rodina a školní úspěch

Delší docházka by mohla podle Beka odstranit sociální nerovnosti, kdy by systém vtáhl i ty žáky, kteří se nyní ani nepokusí o vstup na střední školy. Tím by se podle resortu školství mohla zvýšit jejich šance pokračovat v dalším studiu třeba na vysoké škole a dosáhnout lepšího profesního uplatnění.

Jak ukázala například studie společnosti PAQ Research, úspěšnost žáka v Česku silně závisí na tom, v kterém regionu a v jakém sociálním zázemí se dítě narodí. České děti z chudšího prostředí zaostávají ve vzdělání dokonce více, než je tomu v jiných postkomunistických zemích.

Slíbené peníze nejspíš nedostane nikdo z učitelů, odbory čeká jednání s Bekem

„Prodloužení povinné školní docházky pomůže těm žákům, kteří by na střední školu jinak nešli a ze systému zbytečně vypadli,“ souhlasí také programový ředitel organizace EDUin Miroslav Hřebecký.

Podotýká ovšem, že o rušení 9. třídy je ale potřeba ještě přemýšlet, a to i s ohledem na právě probíhající revizi Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, který zatím s devítkou počítá.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video