„Ačkoli jsem se nedopustil ničeho nezákonného ani neetického, obávám se, že mé setrvání v čele GIBS by mohlo zavdat příčinu k nedůvodnému zpochybňování výsledků její práce, především ze strany obou vrchních státních zástupců a nejvyššího státního zástupce,“ uvedl Murín v tiskovém prohlášení na webu úřadu.
Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman v reakci uvedl, že s názorem státního zastupitelství na činnost GIBS byl Murín průběžně seznamován. „Nejde mi o to někoho zpochybňovat, ale o to, aby instituce řádně a kvalitně pracovala. Stejně přistupuji ke komunikaci se všemi institucemi, s nimiž spolupracujeme,“ uvedl Zeman.
„Situace, která se kolem GIBS a mé osoby vyvinula v posledních měsících, mi proto nedovoluje pokračovat v řízení tohoto útvaru a nechci zavdávat příčinu k jakýmkoliv útokům na GIBS,“ odkázal Murín na kritiku práce úřadu ze strany premiéra Babiše, který ho na konci února vyzval k rezignaci (viz Babiš vyzval k rezignaci šéfa GIBS Murína).
„Když se dohodneme, tak to prý bude bez skandálu. Řekl, že by bylo nejlepší, abych skončil do konce února,“ řekl tehdy Murín o jednání s premiérem.
Babiš své výtky proti Murínovi zdůvodňoval mimo jiné dokumenty státních zástupců, v nichž se podle něj psalo, že šéf GIBS účelově lhal žalobcům v kauze, v níž byl prověřován vysoce postavený policista. „Pan Murín se zpronevěřil všemu, své instituci, kterou řídí, zákonu o služební kázni a služebnímu slibu,“ prohlásil premiér.
V březnu bylo s Murínem zahájeno kárné řízení kvůli podezření ze spáchání přestupku bez dalšího upřesnění. Babiš se tak zřejmě snaží splnit podmínky pro odvolání šéfa GIBS z funkce.
Opozice pak svolala mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny, kde chtěla po Babišovi, aby vysvětlil svůj postup proti Murínovi. Hnutí ANO a strany KSČM, SPD a ČSSD však nejdřív prosadily, aby byla schůze uzavřená, a pak nebyl ani schválen navrhovaný program schůze. „Pan Babiš v podstatě řekl, že k tomu nebude nic říkat, a odešel,“ uvedl šéf lidovců Pavel Bělobrádek (viz ANO, KSČM a SPD neschválily mimořádnou schůzi o situaci v GIBS).
Opozice tlak na Murína kritizuje
S odchodem Murína nesouhlasí šéf TOP 09 Jiří Pospíšil, který k němu nevidí žádné věcné důvody. „Jeho odchod z čela GIBS souvisí s nepřijatelným tlakem premiéra v demisi Babiše, který řediteli Murínovi už před několika měsíci vyhrožoval skandálem. Bude zajímavé sledovat, koho si trestně stíhaný premiér Babiš vybere jako nástupce pana Murína do vedení GIBS,“ uvedl Pospíšil.
Na odchod Murína reagoval i šéf ODS Petr Fiala. „Vypadá to, že tlak Andreje Babiše, na ředitele GIBS Michala Murína byl nakonec úspěšný. Bohužel. A kdopak je na řadě teď?“ napsal na Twitteru Fiala.
Předseda Pirátů Ivan Bartoš Murínovo rozhodnutí opustit funkci respektuje. „Jinou věcí je aktivita premiéra Babiše, která měla jasný cíl - odstranění pana Murína z funkce. Cesta jeho likvidace byla ze strany premiéra v demisi evidentní,“ uvedl na twitteru. „Dlouhodobě sledujeme tlak premiéra na výměnu pracovníků v řadě institucí doprovázený politickým i mediálním tlakem za využití vágních odůvodnění. Nejen Piráti, ale i odborná veřejnost se oprávněně ptá, zda tyto personální čistky nejsou pouhým účelovým posilováním pozice ANO a dosazováním spřízněných lidí do klíčových pozic ve státní správě a nezávislých institucí,“ doplnil Bartoš.
Místopředseda STAN Vít Rakušan novinářům řekl, že se na dění kolem Murína dívá s podivem a obavami. Tlak na Murína byl enormní, takže se nediví, že skončil v nemocnici a okolnosti ho donutily k rezignaci. „Každému, kdo má trochu demokratického cítění, zůstává myslím určitá hořkost na patře,“ uvedl Rakušan. Byl by rád, kdyby Murínův nástupce byl přijatelný napříč politickým spektrem. Bude muset přesvědčit o svých kvalitách ve sněmovním výboru pro bezpečnost, dodal.
Vyjádření Babiše redakce shání.
Babiš komentuje situaci v GIBS na schůzi Sněmovny (1. 3. 2018):
1. března 2018 |