Městská část Praha 10 zavedla za poslední rok sedm legálních ploch. Další má v plánu. "Doufám, že se dostaneme v nejbližších týdnech přes deset," říká starosta MČ Praha 10 Vladislav Lipovský. Sprejeři si už na "legály" zvykli chodit. Úbytek nepovoleného graffiti ale podle starosty zatím nenastal. Podobné je to v celostátním měřítku.
Většina mluvčích krajských magistrátů se shoduje, že otevřením ploch pro sprejery nelegálního graffiti na ulicích a dopravních prostředcích příliš neubylo. Výrazný pokles sprejerství zaznamenali jen v Brně. V roce 2004 řešila tamní městská policie 111 případů graffiti, o rok později, kdy vzniklo několik ploch, už jen třetinu. Tento počet zůstal dodnes.
V Praze se naopak podle městské policie počet případů i zadržených sprejerů v posledních letech výrazně zvýšil. Zatímco v roce 2005 strážníci evidovali 27 případů a 47 pachatelů, loni to byl téměř dvojnásobek. Čísla jsou ale vyšší i díky většímu rozšíření bezpečnostních kamer.
Legální plochy také příliš neulevují městským rozpočtům. Z nich jdou na odstraňování nelegálního graffiti každoročně statisíce až miliony korun.
"Je naivní se domnívat, že vyčleněním legálních ploch dojde úplně k vymizení ilegálních graffiti," tvrdí pětadvacetiletý sprejer z Havířova Nikola Vavrous, kterému se podařilo vyjednat řadu legálních zón nejen ve svém domovském městě, ale i v Ostravě, Frýdku-Místku a Bohumíně.
Ortodoxní sprejery "legál" neláká
Co je graffitiGraffiti vzniklo na přelomu 60. a 70. let v New Yorku. V Česku se objevuje poprvé v 80. letech, rozšiřuje se ale až po roce 1989. Je spojováno s hiphopovou kulturou. "Ve velkoměstě, zahlceném reklamou, se ztrácí identita člověka a graffiti je o jejím znovuhledání," říká sprejer Kore, který se graffiti věnuje 14 let. Podle něj si však musí sprejeři uvědomit, že jejich nápisy a obrázky nepatří všude. |
Velmi zjednodušeně lze říct, že "legály" nejsou příliš atraktivní převážně pro mladší sprejery. Naopak je oceňují starší sprejeři. Ti už se obejdou bez honiček s policií a více zohledňují i uměleckou stránku graffiti. Podle Koreho legální plochy umožňují scházet se s ostatními a malovat v klidu.
"Když se objevily legální plochy, u této skupiny graffiťáků jednoznačně došlo k poklesu nelegální činnosti," říká náměstek ředitele Městské policie Praha Ludvík Klema. "Přesvědčit ale ty, kdo chtějí zanechat svou stopu na cizí zdi, by nedokázalo ani dvacet legálních ploch," myslí si Jan Kopál, mluvčí magistrátu Karlových Varů, kde funguje jeden povolený prostor v městském skateparku.
Možnost volby pro sprejery
Sprejeři, policisté i úředníci se shodují, že i když je vliv legálních ploch omezený, má smysl v jejich vyčleňování pokračovat. "Určitě to není řešení celého problému, ale neznám jinou možnost, jak sprejerům vyjít vstříc," soudí Klema.
"Hodně důležité je minimálně to, že ti kluci vůbec můžou zvážit, zda malovat legálně, nebo nelegálně. Před tím tato volba neexistovala," domnívá se Martin Holiš z občanského sdružení Ratolest, který pomáhal brněnským sprejerům v jednání s úřady.
První legální plochy v Česku zavedly už v polovině 90. let Teplice. "Tato cesta se naprosto osvědčila. Vandalové tím úplně nevymizeli, ale i tak patříme k nejméně počmáraným městům," říká dlouholetý starosta Teplic Jaroslav Kubera. Dialog mezi radnicí a sprejery trvá do současnosti.
Povolené prostory pro sprejery dnes fungují skoro ve všech krajských městech. V Brně a Zlíně jsou čtyři, v Pardubicích dvě, v Liberci tři. V Ústí nad Labem příznivci graffiti využívají první plochy od konce září. V Plzni podle mluvčí magistrátu Edity Laštovkové zrovna probíhá schvalování zhruba čtyř míst.
"V Olomouci nemáme přímo vyhrazené plochy pro sprejery, ale jsou tu dvě lokality, kde se graffiti už minimálně deset let tolerují," říká mluvčí magistrátu Ivan Rašťák.
Povolené prostory se objevují i v malých městech. V devítitisícové Bystřici nad Pernštejnem na Vysočině našli sprejeři útočiště ve starém statku. Na oplátku se zavázali, že dohlédnou na to, aby ostatní plochy zůstaly čisté. Zatím to prý funguje. "Nikdy by se ale nemělo nahlas říkat, že je vše vyřešeno. Oni vám pak do rána ukážou, že to není pravda," domnívá se starosta Karel Pačiska.
Mezi paneláky i na starém statku
Legální plochy obvykle vznikají spíše na okraji měst nebo sídlištích. Nejčastěji na pilířích mostů, v nevyužitých továrnách, podchodech, na protihlukových zdech nebo trafostanicích. Také u škol nebo v areálech pro skateboardisty. Konkrétní místa si většinou vytipují sprejeři sami. "Často si o plochy žádají mladíci, kteří studují uměleckou školu. Schvaluje to kolegium primátora," říká mluvčí českobudějovického magistrátu Jitka Welzlová.
Nejvíce ploch i sprejerů je v Praze. První prostory pro writery tu vznikly v roce 2001. Dnes jich funguje deset až patnáct. Nejpopulárnější je asi zóna na Těšnově. "Je sice dost malá, ale je skvělé, že se nachází v centru města," říká Kore, který se před čtyřmi lety neúspěšně pokoušel prosadit legální plochy v Praze 7 na Palmovce, Vltavské a Bubnech.
Nikola Vavrous má s vyjednáváním výrazně příznivější zkušenosti. "Nebudu přehánět, když řeknu, že jsem z komunikace s úřady nadšený. Vyšly mi vstříc prakticky ve všech předložených projektech," tvrdí sprejer. Část prostor, které vyjednal, je přístupná všem, část jen po dohodě s konkrétními "writery" nebo v době festivalu United colours, který Vavrous pořádá.
V boji s ilegálním graffiti města využívají především speciální nátěry, díky kterým se nápisy a kresby z budov snadněji smývají. V Praze 6 jsou spokojeni se svým Antisprejerovým programem. Zavedli jej před deseti lety ve spolupráci s americkým Chicagem a jeho součástí jsou i hlášení od občanů, kteří si všimnou sprejera v akci.
Tresty pro sprejeryOd 1. července 2001 je tvorba graffiti považována za trestný čin. Do té doby to bylo kvalifikováno pouze přestupek. Jediný, kdo skončil za mřížemi jen kvůli graffiti, byl v roce 2008 Tomáš Pastrňák z Ostravy (dostal půl roku). Sprejeři jinak obvykle dostávají podmínečný trest nebo musí podstoupit obecně prospěšné práce. |
Vadí vám graffiti?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 neděle 21. listopadu 2010. Anketa je uzavřena.
