V jednom kraji rodičům mentálně a zdravotně postižených dětí ochotně poskytují pedagogické asistenty, v sousedním tyto děti skoro automaticky posílají do zvláštních škol. A kvůli připravované novele školského zákona se rodiče nyní bojí, že situace ve školství bude ještě horší.
Zákon je totiž podle kritiků tak nepřesně formulovaný, že si ho každý může vyložit po svém. Úředníkům při rozhodování o tom, zda dítěti přidělit speciální pomůcky či pedagogického asistenta, umožní ještě svévolnější přístup než dosud.
Novela z pera ministra školství Marcela Chládka (ČSSD) přitom měla situaci ohledně vzdělávání sociálně a zdravotně znevýhodněných dětí upřesnit. Česko totiž dlouhodobě čelí kritice, že příliš mnoho dětí posílá automaticky do zvláštních škol. „Mělo by dojít k lepšímu začleňování dětí do hlavního vzdělávacího proudu,“ uvedl ministr.
Jenže novela zavádí i opatření, které děti do speciálních škol naopak nasměruje. Píše se v ní totiž, že jedním z podpůrných opatření je zařazení dítěte do speciální třídy nebo školy - a to bez dalšího upřesnění, jak dlouho a v jakém pořadí se mají zkoušet předchozí možnosti.
Nové znění je spíš nebezpečný experiment
Experti varují před tím, že v souvislosti s nejasnou definicí mentálního postižení může nový zákon poslat do praktických škol i ty děti, které by mohly zůstat v běžném školním kolektivu. Jednou z nejzranitelnějších skupin při takovém rozhodování úřadů jsou Romové.
FaktaDalší navrhované změny ve školském zákoně ● Od roku 2016 zavádí registr učitelů. Nebude obsahovat konkrétní jména, nýbrž pouze obecné údaje o věku, pohlaví, pedagogickém zaměření a vzdělání. Má usnadnit orientaci v tom, kde je nedostatek pedagogů s tou kterou specializací. ● Ministerstvo školství dostane možnost zakázat ve školách nezdravé jídlo. ● V závěrečných zkouškách v oborech středního vzdělání s výučním listem budou zavedena jednotná zadání, podobně jako u maturit. ● Ředitelé škol budou mít pracovní smlouvy na dobu neurčitou, nikoliv na dosavadních šest let. Pokud po šesti letech svůj post neobhájí, mohou ve škole dále působit jako pedagogové. ● Přípravné třídy (nulté ročníky) základních škol budou od 1 .září 2015 přístupné všem dětem, u nichž tam může být vyrovnán jejich neuspokojivý vývoj. Dosud byly určeny jen pro žáky se sociálním znevýhodněním.
|
O tom, jak je nyní situace ve vzdělávání dětí s postižením nepřehledná, svědčí případ rodiny z Olomoucka, na který nedávno upozornila MF DNES. Rodiče tříleté autistické dívky žádali, aby mohla nastoupit do mateřské školy s pedagogickým asistentem. Jenže navzdory doporučením psychologa a psychiatra jim olomoucké Speciální pedagogické centrum sdělilo, že holčičce pomoc nepřidělí. Dostane ji případně až poté, co se ukáže, že pobyt ve školce bez ní nezvládne (více o kauze čtěte zde).
To je přitom podle odborníků u dítěte s takovým postižením zcela zbytečný a nepřípustný experiment, což okamžitě uznala tatáž instituce sídlící v Ostravě. Když se rodiče obrátili tam, dostali pedagoga hned.
Rodiče handicapovaných školáků budou závislí právě na posudcích z těchto poraden. „Posudky o mentálním stavu dítěte dělávají bez přítomnosti rodičů v takové rychlosti, že mnohdy ani není možné najít způsob, jak s dítětem komunikovat. Natož zjistit, jaké jsou jeho mentální schopnosti,“ popisuje svoji zkušenost Karla Trusková, jejíž rodině se podařilo prosadit, že desetiletá dcera s Downovým syndromem v Brně navštěvuje běžnou základní školu.
Organizace Člověk v tísni hovoří dokonce o tom, že rozhodování úřadů je v případě postižených dětí zcela nahodilé. Oslovila proto poslance s žádostí o to, aby tuto část novely ještě upřesnili. Že je situace nepřehledná, přiznává i ministerstvo. „O tomto paragrafu budeme ještě příští týden diskutovat se školským výborem a odborníky z praxe,“ říká mluvčí Ministerstva školství Klára Bílá. Zákon se přitom měl schvalovat na prosincové schůzi Sněmovny.
 |
