„U rysů se velikost populace odhaduje kolem 120 dospělých jedinců. V posledních letech jsme zaznamenali mírný nárůst, ale obecně by se dalo říct, že je na našem území populace stabilní,“ vysvětlila projektová manažerka Tereza Mináriková z organizace ALKA Wildlife, která se specializuje převážně na rysa ostrovida.
Rysové se počítají až od dosažení jednoho roku věku. „Nepočítáme mláďata, protože až třetina může uhynout. Od jednoho roku je považujeme za samostatné jedince,“ upřesnila Mináriková.
Populace rysů se hojně vyskytují na Šumavě a v Beskydech, kam se začali vracet zhruba v 70. letech minulého století. Podle posledních odhadů ochránců přírody se v oblasti Beskyd včetně přilehlé pohraniční oblasti Slovenska vyskytuje kolem deseti rysů.
Nejen rysí populace je na mírném vzestupu, také vlci u nás začínají mít početné zastoupení.
„Dříve k nám zabloudili jeden, dva jedinci vlka obecného, ale poslední dobou jejich populace roste, a nejenom u nás, jedná se o celoevropský fenomén. Vlk se dostal až do Dánka nebo Francie. Je to velmi přizpůsobivé a odolné zvíře,“ poznamenala Mináriková.
K nám se vlk dostal z Polska a Saska. Daří se mu nejen v lesích, ale i v zemědělské krajině.
Dobré podmínky pro vlky
„Rozmach vlčí populace bychom datovali od konce druhé světové války. U nás byli vlci ještě v 90. letech loveni. Když se dostali na seznam chráněných druhů, situace se zlepšila. V současné době jsou u nás i vhodné podmínky pro vlčí obživu,“ potvrdil i expert na velké šelmy Miroslav Kutal z Hnutí DUHA.
Vlci ve střední Evropě loví jeleny, srnce, divoká prasata, hlodavce, ale i lišky nebo ovce. Kvůli útokům na hospodářská zvířata je ale zemědělci často stříleli. Kvůli takovým incidentům pro ně zavedl stát odškodnění za škody způsobené vlkem.
„Sexy“ zvířata shrábnou vše. EU dává nejvíc peněz na ochranu medvědů či vlků |
„U vlků evidujeme 22 teritorií, ve kterých se pohybují. Nepočítáme je po kusech, ale spíše podle prostorového výskytu. Velmi obecně můžeme říct, že se jich tu pohybuje kolem stovky jedinců,“ dodal Kutil.
S redukcí pytláctví kromě zákona o ochraně zvířat souvisí i obecné vnímání vlka. Dříve byl brán jako škodná. V současnosti se jeho vnímání společností zlepšuje. Z části je to i tím, že pomáhá vybíjet přemnoženou zvěř, například divoká prasata nebo srnce.
„U vlků můžeme konstatovat jejich trvalý návrat do naší krajiny. Svou roli jistě hraje také velmi dobrá potravní nabídka, stavy spárkaté zvěře jsou v širší oblasti Českého Švýcarska vysoké,“ doplnila za NP České Švýcarsko zooložka Eliška Skálová.
Nejlepší prostředí mají vlci na území Beskyd, pro které je tu dostatek kořisti. Převážně na slovenské straně Javorníků se zdržuje větší vlčí smečka, zatímco na území CHKO Beskydy se nadále pohybují spíše jednotlivci. Do Slezských Beskyd přecházejí vlci z Polska.
„Přímo v CHKO Beskydy se v poslední době trvaleji pohybují 2 až 3 vlci,“ uvedla zooložka z CHKO Beskydy Dana Bartošová.
Populace vlka obecného roste nejen na našem území, ale v celé střední Evropě.
Vlci jsou však zastoupeni i na území Národního parku České Švýcarsko, kde je jejich výskyt hojně zaznamenán od roku 2017. Od tohoto roku je jejich přítomnost trvalá. Přesný počet kusů zvěře je však obtížné určit.
„Národní park jako takový je velmi malý, jedná se o pouhých 80 čtverečních kilometrů. Naopak teritoria vlků a rysů jsou výrazně větší. Velikosti teritorií vlků ve středoevropských podmínkách se pohybují obvykle kolem 200 čtverečních kilometrů, v případě rysů pak kolem 400 čtverečních kilometrů,“ vysvětlila zooložka NP České Švýcarsko Eliška Skálová.
Podle Skálové území parku navštěvují jedinci ze tří sledovaných vlčích skupin. Skupiny tvoří většinou pár jedinců, na rozdíl od rysa, který byl vždy zaznamenán samostatně.
Medvědi u nás nemají klid
Na seznamu chráněných zvířat je i medvěd hnědý. U tohoto druhu je však u nás populace stále stejná. „Občas k nám nějaký medvěd zabloudí ze Slovenska, dřív nebo později se tam ale vrátí,“ uvedla Mináriková z ALKA Wildlife.
„Populace medvědů na území Česka zasahuje jen velmi okrajově, takže tam jsou velké výkyvy, podle toho, co se děje v jádru populace, která osidluje Karpaty. Některý rok tu máme třeba pět medvědů a v jiných letech třeba žádného. Nedá se hovořit o trvalé populaci,“ potvrdil i Kutil z Hnutí DUHA.
Medvědům se tu daří méně, protože potřebují klid a ten v přelidněných horách moc není.
„Šelmy v Beskydech jsou pod velkým tlakem lidských aktivit. Kromě vyrušování je ohrožuje přetrvávající pytláctví, intenzivní doprava a rozvoj výstavby. Zatím ještě do Beskyd ze Slovenska a Polska nová zvířata občas přicházejí, ale velkou překážku v jejich pohybu představují frekventované silnice a ohrožení migračních koridorů novou výstavbou. Svědčí o tom nálezy rysů, vlků a medvědů usmrcených motorovými vozidly,“ zdůvodnila Bartošová z CHKO Beskydy.
Pytláctví velkých šelem na území Česka je nelegální, přesto k němu dochází. Dříve se jednalo i o desítky nelegálně zastřelených zvířat. Pytláci pocházejí často z řad myslivců, dokazování je však problematické. Mrtvé zvíře bývá nalezeno už ve stádiu rozkladu, neexistují svědci a tudíž je nemožné najít viníka.
Fotopast, hledání stop i analýza trusu
Monitoring zvířat je kombinovaný. Obnáší hledání stop, pobytových znaků, například trusu, dočasné instalace fotopastí nebo chlupových pastí, o které se šelma otře. Případně také zaznamenávání útoků na hospodářská zvířata, ke kterým občas dochází.
„Monitoring také zahrnuje zasílání vzorků ke genetickým analýzám, které mohou přinést další zajímavé informace, například o původu konkrétních jedinců. Monitoring provádí terénní personál Správy Národního parku České Švýcarsko, ale také členové takzvaných Vlčích hlídek Hnutí DUHA, výzkum zaměřený na vlky zde provádí také Česká zemědělská univerzita,“ dodala Skálová z NP České Švýcarsko.
CHKO Beskydy v monitoringu využívá také takzvaný telemetrický obojek. Zoologové zvíře odchytnou, nasadí mu obojek a na dálku jej sledují . V Beskydech zoologové takto monitorují několik rysů a jednoho medvěda (medvědici Emu).
Medvědice Ema
Národní parky a chráněné krajinné oblasti spolu navzájem často spolupracují, a to i mezistátně. Národní park České Švýcarsko v oblasti monitoringu zvěře spolupracuje se Saskem, zatímco CHKO Beskydy se sousední Správou CHKO Kysuce.
Potichu a klidně odejít
Narazit v přírodě na vlka nebo rysa je spíš výjimečná než běžná situace. Oba se lidem raději vyhnou a když ne, většinou zmizí, než stačí člověk zareagovat.
„Setkání s vlkem je ojedinělé i pro nás. Pokud se lidé nepohybují v noci s čelovkou, tak nemají moc šanci na něj narazit. Ale i tak nemáme zkušenosti s agresivním chováním zvířete,“ potvrdil Miroslav Kutal, který se jejich výskytem zabývá.
U medvěda je situace obtížnější. Pokud si medvěd člověka nestačil všimnout, většinou stačí klidně a potichu odejít a vyhnout se očnímu kontaktu, které zvíře může brát jako výzvu k souboji.
Medvěd zpravidla neútočí, když nemá pocit ohrožení nebo to není samice s mláďaty. V takovém případě je lepší si lehnout na zem a nehýbat se. „Nejlepší je asi hrát mrtvého a medvěd většinou sám odejde,“ shodují se ochránci a dodávají, že je vysoce nepravděpodobné setkat se s žijícím divokým medvědem u nás.
