Na pořekadlech „zlaté české ručičky“ nebo „co Čech, to muzikant“ jisto jistě něco bude. A platí to o mnoha profesích, jejichž protagonisté dělají republice dobré jméno ve světě. Jak je zahraniční zkušenost formovala a ovlivnila? O tom mluví kostýmní výtvarnice, dirigent, odborník na umělou inteligenci a spisovatelka, kteří svým renomé přesáhli českou kotlinu.
Kostýmní výtvarnice V Petrohradě si můžu dělat, co chci
„Zatímco v Petrohradě se šaty se šijí z pravého hedvábí, boty z kůže a paruka se vyrábí i pro tu nejmenší roli v zadním plánu, v Lausanne šetří na všem,“ popisuje své zkušenosti kostýmní výtvarnice Marianna Stránská.
K mezinárodní spolupráci ji pozval francouzský operní režisér Arnaud Bernard, s nímž se potkala při přípravě opery Tosca v pražské Státní opeře v roce 2016. Následovala Verdiho inscenace Sicilské nešpory v jedné z nejvýznamnějších kulturních staveb Ruska – petrohradském Mariinském divadle.
