Předloha reaguje na předloňský verdikt Ústavního soudu. Omezuje také okruh obecních politiků spadajících pod zákon o střetu zájmů i nakládání s údaji uvedenými v majetkových oznámeních.
Ústavní soud zrušil před dvěma lety volné nahlížení do centrálního registru pro porušení práva politiků na soukromí. V minulém volebním období Sněmovna úpravu nahlížení nestihla projednat a registr teď není přístupný. V souvislosti s přístupem do registru na základě individuální žádosti nynější předloha upravuje identifikaci žadatele.
Zákon o střetu zájmů, a tím i povinnost podávat přiznání, se přestane vztahovat na neplacené radní menších a nejmenších obcí a na neplacené místostarosty nejmenších obcí. Dosavadní data o nich z registru zmizí.
Veškeré údaje vedené v registru budou moci být podle novely „použity a dále zpracovávány pouze za účelem zjištění případného porušení povinností veřejného funkcionáře“. Dosud se takové omezení vztahuje jen na některé činitele, za jeho porušení hrozí pokuta až 50 tisíc korun. Protikorupční organizace omezení kritizovaly jako represivní prvek. Poukazují na to, že média se standardně o majetkové poměry vrcholných politiků zajímají a informují o nich.
Registr s majetky politiků bude přístupný na základě individuální žádosti |
Ve Sněmovně je i širší koaliční novela zákona o střetu zájmů, která ale budí spory zejména kvůli zpřísnění zákazu vlastnictví médií. Poslanci ANO její projednávání dosud blokovali. Zpřísnění vlastnictví médií zjevně míří i na předsedu hnutí a bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO).
Novela koaličních poslanců zejména mění ustanovení, které brání poslancům, senátorům nebo členům vlády provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Aby nebylo možné zákaz obcházet, má se nově vztahovat na skutečného majitele provozovatele médií, nikoli na ovládající osobu. Podobně tomu má být podle předlohy u společností v případě omezení u veřejných zakázek, dotací a investičních pobídek, které míří na členy vlády.
Nynější ustanovení o zákazu vlastnictví některých médií a získávání veřejných zakázek, dotací a investičních pobídek se do zákona o střetu zájmů dostala začátkem roku 2017. Babiš o nich mluvil jako o „lex Babiš“ s tím, že novela míří na něj. Po její účinnosti vložil akcie svých firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů. Pod Agrofert spadá skupina Mafra, jež patří k největším mediálním domům v Česku.
